Věřte nevěřte, takhle to nahoře chodí

František Reismüller François
30. 4. 2006 10:00
Recenze - Třetí album projektu The Streets (= Mike Skinner a hosté) je  egomaniacká, auto/bulvární a cynická záležitost. Se špetkou citu a náloží vtipu.
Foto: Warner Music

Infobox

Videoklip ke skladbě
When You Wasn't Famous

Kdo ho nenáviděl, ať nečte a The Hardest Way To Make And Easy Living neposlouchá. Kdo si zamiloval průlomovou desku Original Pirate Material z roku 2002 či  následující A Grand Don´t Come For Free - konceptuální album, které ze Skinnera udělalo jak hvězdu popovou, tak kapacitu nadále uznávanou i pod zemí, tam, kde se z UK garage zrodil grime - ať se snaží.

The Streets - The Hardest Way To Make And Easy Living
The Streets - The Hardest Way To Make And Easy Living | Foto: Aktuálně.cz

Zpočátku se totiž těžko ubránit rozpakům. Listujete bookletem, který připomíná stránky módního časopisu. Někde jste četli, že Rolls Royce na přebalu mu skutečně patří.

A když se dostanete k poslechu, první dojmy šeptají něco o nudě, zklamání a průměrném produktu přehnaného sebevědomí. Resp. penězi motivovaném tahu, viz verš titulní skladby "We need to sell some records soon."

Za chyby se platí. Snaha se vyplácí. Snažte se. Nezatracujte unáhleně. Položte si základní otázku č. 1: O čem deska je? 

Odpověď: O slávě, drogách a chlastu, o sexu s celebritami, o narušených mezilidských vztazích, o penězích (x krát), o tom, jak se změní úhel pohledu na svět, když se proslavíte. Vidět se dnes z pozice, na které jste se nacházeli před pár lety, odvrátíte tvář. Klišé? Samozřejmě...

...dokud si nepoložíte a nezodpovíte základní otázku č. 2: Jak se Skinner vypořádal s potřebou dostat ze sebe všechny ty nové zkušenosti?

Skinner
Skinner | Foto: ČTK

Odpověď: Po svém. Přes kokainovou paranoiu a hluboká traumata, resp. úžasné zážitky (řídit ferrari v Nevadské poušti je fakt něco!)  zvládl udržet si nadhled a udělat si legraci sám ze sebe.

Jako by říkal: Jsem na vrcholu, a přitom na dně. Mám peníze, a přitom je nedokážu použít na nic jiného než zábavu a sebezničení (aspoň se nenudím) -  a i když to vlastně za moc nestojí, mám tu pár historek, které musíte slyšet. A vy víte, že já jsem básník.

Snaha uhradit daň z přepychu a zachovat si tvář se Skinnerovi rozhodně vyplatila. O to víc, když mu k dobru přičteme vskutku skladbu Never Went To Church - jeden z vrcholů alba a finální vypořádání se se smrtí otce.

Skinner
Skinner | Foto: ČTK

Při všem tom užívání si však nejspíš pozapomněl na hudební vývoj. Album se nedá označit za ledabyle zprodukované, ale nepřináší nic nového, nenajdeme tu ani hitovky typu Fit But You Know It. Pilotní singl When You Wasn't Famous se dostal asi nejblíže tomuto ideálu; ovšem ne dostatečně blízko.

Sečteno podtrženo: The Streets vydali album postavené na textech, na sdělení, ovšem ne tak docela namachrovaném - na to pozor. Album se spoustou kvalit a několika chybkami, mezi něž patří i délka dosahující sotva čtyřiceti minut; je to snad rockandrollová deska? Výsledek však vychází v kladných číslech. Takže si ten Rolls vlastně zaslouží...

The Streets: The Hardest Way To Make An Easy Living, CD, 37:12 minut. Warner Music, 2006.