Praha - Některá předsevzetí nejde splnit. Traband, populární česká kapela s repertoárem balkánských rytmů, ohlásila před dvěma lety konec.
A dnes? V Akropoli křtí nové album pojmenované Přítel člověka. Zítra s ním míří do Ostravy a v sobotu ho představí na festivalu Colourscope v Kuřimi u Brna.
Přítelem člověka Traband oznamuje třetí fázi života kapely. Tu první, ozdobenou punkovými cvočky, ukončila v půli devadesátých let, kdy podlehla kouzlu rychlé dechovky ovlivněné cikánskou hudbou a klezmerem. Šraml, který český posluchač dříve znal hlavně díky snímkům Emira Kusturici, rychle našel své fanoušky. A to, co se jinde nazývá world music, hudebníci z Trabandu označkovali jako dechno.
Předzvěst úspěchu ohlásila alba Kolotoč (2000) a Road movie (2002). Deska Hyjé z roku 2004 pak byla digestem schopností kapely: ryčný zvuk tu našel spojení s výraznými melodiemi a ještě větší ohlas u posluchačů.
Dovětek 10 let na cestě ve formě CD a DVD byl zároveň důležitým milníkem, při kterém se Traband musel rozhodnout, co po naplněných koncertech u nás a častém hraní v zahraničí může ještě nabídnout. Má být velkou lidovou kapelou typu Divokýho Billa, která vyprodá Lucernu a má zajištěné místo v českém showbyznysu, nebo se má vrátit k původnímu "nemódnímu" publiku a hudbě svého srdce?
Traband si v roce 2005 naordinoval tvůrčí pauzu, během které odpověď našel. První singl Partyzán ukazuje, že se kapela rozhodla zbrzdit.
Podívejte se na videoklip k písni Partyzán
Na šestém albu s názvem Přítel člověka došlo k pročištění stavu mužstva, z původní šestice zbyli jen kapelník Jaroslav Svoboda (kytary, zpěv), Jana Modráčková (kytary, trumpeta) a Václav Pohl (bicí). Nálepku dechno vyměnili za "home music".
"Není to ani tak definice stylu, jako spíš vyjádření opozice k tomu, čemu se dnes říká world music," vysvětluje Svoboda, "poslední dobou mi už lezou na nervy všechny ty muziky, co halabala splácají všechno, co jim přijde pod ruku, lidovky odkudkoliv, nejlépe z módního Balkánu, nacpou k tomu funkující rytmiku nebo něco jiného nesourodého, bez vnitřních vazeb a souvislostí."
Míří tak i do vlastních řad: Traband by už napříště něměl stavět na balkánských rytmech, ale obrací se ke klidnějším písním inspirovaným českou a moravskou lidovou hudbou, kterým v aranžích dominuje harmonium.
