Pro tentokrát se obešel bez kapely Radiohead, a i když podobnost jeho skladeb je zřejmá, přece jen The Eraser zní hodně jinak - nejvíc jako taková dobrá popina.
Vypráví se, že pocit osamění na Yorkeho dolehl už v dětství: narodil se s postiženým levým okem, jeho rodiče se po Anglii často stěhovali za prací a Thom byl mezi dětmi věčným outsiderem.
Není se čemu divit, že jeho první skladba Nuclear Explosion nebyla o lásce k oblíbenému mazlíčkovi, neúspěchu u dívek či vzpouře proti rodičům, ale rovnou o jaderném výbuchu. Ten chlapec byl vždycky divný.
Naplno se jako skladatel, zpěvák a multiinstrumentalista projevil až ve skupině Radiohead - s takovým gustem, že písně z prvních dvou alb Pablo Honey a The Bends odmítalo hrát britské Radio 1. Odůvodnění znělo, že na tak velkou porci sklíčenosti nejsou jeho posluchači připravení. Yorke měl snad tajnou smlouvu s výrobcem prozacu...
Navzdory tomu se Radiohead, pravidelní sběratelé Grammy a Brit Awards, stali uskupením plným superlativů. Po právu byli vyhlášeni nejinspirativnější kapelou, kterou nejvíc poslouchají další hudebníci, čtenáři magazínu Q vyhlásili OK Computer nejlepší deskou všech dob. Redakční komentář k jejich volbě zněl jasně: "Klasika 21. století vydaná o tři roky dříve."
Britská pětice svým inovativním zvukem ovlivnila snad všechny elektronické kapely druhé poloviny devadesátých let - s pomocí počítačů trhají a drolí melodii do krátkých zvuků, které spojuje Yorkeho obdivuhodný falzet.
Jenže ten je na The Eraser málokdy ke slyšení, zpěvák hledá hlubší polohy hlasu, podporován klavírem a halovými efekty. Tyhle písně by už pro chmurnost nikdo odmítnout neměl: Thom Yorke natočil něžné album ukolébavek, které jsou čisté jako vločky padající na zmrzlou zem, The Eraser je soundtrackem jeho dnes už klidného života.
Nová deska je hodně elektronická, přestože na ní spolupracoval stálý partner Radiohead, producent Nigel Godrich, a sám zpěvák pro tentokrát zapomněl na avantgardnější skladby i svou roli hudebního inspirátora alternativní scény. Dává si pauzu a volně následuje odkaz souputníků, jako je Björk, Lamb, Coldplay či Sigur Ros.
The Eraser zní jako Radiohead pro začátečníky, kapitola 1, seznamování.
Samozřejmě i v ní dostanou slovo pochybnosti a pocity osamocení. Skladba Analyze je o nicotném bytí člověka na světě "bez jiskry, bez záblesku ve tmě, to tě sráží na kolena," kterému však nemusíme podlehnout. V The Clock se zpívá, že "čas nám uniká, ale můžeme ho zastavit" - třeba tím, že budeme k sobě i planetě ohleduplnější, jako se nám radí v Black Swan.
Yorke se nezapomene kriticky zmínit o válce v Iráku, podivné sebevraždě britského vojenského experta Davida Kellyho i hurikánu Katrina. Dělá to ale elegantněji a přístupnější formou než kdy předtím.
Podle nejnovějších informací vyjde nové album Radiohead až příští rok The Eraser tak berme jako smysluplné čekání na něj.
Thom Yorke: The Eraser. CD, 41 minut. XL Recordings, 2006.
