reklama
 
 

GLOSA Puristé černých placek se odnavigují do popové reality

19. 4. 2014 11:50
Svátek vinylů Record Store Day se v sobotu slavil už po sedmé. Nezačíná ale už požírat sám sebe?

Glosa - Den hudebních obchodů neboli Record Store Day se už uchytil i u nás. V sobotu 19. dubna ho slavilo pět českých krámů (Happyfeet, Phono.cz, Vinyl Store, Rekomando v Praze a Merkl ve Smržovce), kde se stejně jako v bezmála tisícovce podobných míst po celém světě ten den konaly koncerty a prodávaly limitované edice vinylů, které už jindy sehnat nepůjdou.

"Když jsme teď přes naše chytré telefony konstantně napojení na internet, vyzývám všechny milovníky hudby, ať se odnavigují s pomocí GPS do reality jménem hudební obchody. Vážně to stojí za to...," prohlásil ve svém komuniké raper Chuck D z Public Enemy, který se stal ambasadorem letošního Dne hudebních obchodů.

Fronty na Pantera i Bosse

Svátek krámů s hudbou se letos konal už po sedmé a znovu se ho účastnilo více obchodů než předchozí rok a nabídka limitovaných vydání vinylů byla letos zase o něco obsáhlejší.

V seznamu exkluzivního materiálu, který byl oficiálně k sehnání jen v sobotu, už najdete přes sedm stovek položek a mezi nimi i takové lahůdky jako reedice soundtracku k Růžovému panterovi od Henry Manciniho, EPčko Bruce Springsteena s čerstvým materiálem anebo gramofon v designu komiksu Peanuts. Na tyto a další rarity budou stát fanoušci řady před obchody už od brzkého rána.

Iniciativa Record Store Day vznikla v roce 2007 jako varování před možným koncem jedné podstatné části hudební kultury. Tváří v tvář digitálnímu stahování se tehdy opravdu zdálo, že fyzické nosiče i infrastrukturu s nimi spojenou čeká pomalá smrt, jenže o sedm let později vypadají věci mnohem optimističtěji.

Sice se čím dál masivněji prosazuje streamování hudby, posilují ale i alternativy. Sám spoluzakladatel iniciativy RSD Michael Kurtz odhaduje, že za poslední čtyři roky se jen v USA otevřelo asi dvě stě nových obchodů, které využívají sociálních sítí k propojení s fanoušky a tím úspěšně bojují s odosobněnými molochy velkých prodejen i hudbou v digitálních formátech.

Pro vinyl do BIO potravin

A o renesanci vinylů už toho bylo napsáno více než dost – v loňském roce znovu prodeje už pohřbívaného média narostly globálně o třicet procent oproti předchozímu roku. O tom, že vinylová horečka je v plném proudu, svědčí třeba pohled do regálů velkých řetězců s hudebninami, kde klasická elpíčka nemůžou chybět.

Na Západě už se vinyly prodávají i v supermarketech či v řetězcích s bio potravinami a černé desky v reklamách plní roli „cool“ artefaktu, skrze nějž marketing prodává mladé generaci zdání autenticity. Nakonec vinyly přestávají být nostalgickým zbožím – podle statistiky klesl průměrný věk zákazníků při Dni hudebních obchodů z 49 let v roce 2007 na loňských 23.

Vinyl je oficiálně zpátky a sám Kurtz byl za své zásluhy o pozvednutí prodejního sektoru s deskami oceněn řádem francouzského ministra kultury.

Zároveň ale poslední rok přibývá kritiků, kteří prohlašují, že Record Store Day se stal součástí konzumní kultury, proti níž původně vystupoval. Ze setkání hudebních fajnšmekrů se podle nich stalo nákupní šílenství, ve kterém jde hlavně o to, utrhnout limitovanou edici vinylu a pak s ním hurá na eBay, kde se brzké vstávání a přetahovaná před regálem mnohanásobně zhodnotí.

Ostré lokty ostatně musí projevit i majitelé obchodů, pokud chtějí dostat kýžené raritky často vycházející jen v počtu pět set kusů do svých krámů (a s nimi i samozřejmě i jejich kupující). Neoficiálně se mluví o podplácení a stínových kartelech, které při Record Store Day vznikají.

Těžkou hlavu ze Dne hudebních obchodů mají i malé labely. Z pěkného zvyku vydávat pro fanoušky sběratelské verze desek se stala masová povinnost, kterou skvěle zvládají hlavně velké nahrávací společnosti, jež na podobné kejkle mají zaměstnanecké kapacity i obsáhlý katalog, z něhož můžou podle potřeby vytahovat legendární nahrávky a prodávat je v nové podobě znovu. Jeden rok vydají reedici na barevném vinylu, další na průhledném a třetí s jednou dosud nevydanou skladbou jako bonusem. Však on si to někdo koupí.

Vyboulení trhu

Record Store Day také způsobuje podivné „vyboulení“ trhu. Třeba v USA fanoušci za jediný den utratí přes dvacet milionů dolarů, tedy jednu osminu celkové částky, kterou se vinyly podílí na ziscích průmyslu.

Den hudebních obchodů také komplikuje život továrnám na desky, které jsou první čtvrtinu roku zaneprázdněné lisováním reedic, kvůli nimž stojí produkce nových desek, čímž v důsledku trpí menší labely.

"Máme pocit, že tato oslava byla ukradena velkými společnostmi a většími nezávislými labely až do té míry, že diskriminuje malé značky, které pracují na prodeji vinylů zbylých 364 dní v roce," nechali se slyšet na svém blogu zástupci distribuční společnosti Kudos, která se zabývá prodejem desek z indie labelů. "Alespoň budeme vědět, komu poděkovat, až tahle vinylová bublina splaskne," dodává label Modern Love.

Letos se šílenství limitovaných edic zúčastnily i takové mainstreamové hvězdy, jako jsou One Direction, Bruno Mars nebo Katy Perry, což je další dobrý důkaz toho, že vinyly už přestávají být vyloženě menšinovou záležitostí. Puristé černých placek si jednoduše budou muset zvyknout, že tím jejich milované artefakty ztrácí jisté kouzlo exkluzivity.

Na druhou stranu by se ale Record Store Day měl vrátit ke svým kořenům a místo konzumní horečky propagovat spíš nezaměnitelnou kulturu hudebních krámků, k níž patří setkávání fanoušků nad regály i pokec s prodavači. Ta je totiž mnohem důležitější než raritní singly hvězdiček, které stejně za pár let skončí v popelnici.

autor: Karel Veselý | 19. 4. 2014 11:50

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama