Je to sice malý krok pro lidstvo, ale o něco větší pro českou scénu a největší pro Southpaw samotné. Kam?
Do světa. Mew jsou z Dánska, Placebo či Coldplay z Británie, The Killers z Las Vegas, tedy z USA Ovšem pozor: Southpaw nekopírují. Inspirují se a rozvíjejí.
A propos, ne že by (pokus o) nadnárodní zvuk nebyl zřetelný i na předchozích albech, nemluvě o textech v angličtině. Ovšem tentokrát pánové dokázali, že na to skutečně mají a) patřičné orgány na svém místě b) přehled, talent a dlouho pěstovaný potenciál. Ostatně je to jejich čtvrtá deska.
Boys Make Bigger Noise
Hardcore. Název první desky dvojalba mluví sám za sebe. Kytary s jemností brusného papíru vyplňují většinu prostoru; chvílemi jen na píď od nu-metalové kýčovitosti, zvlášť při rapované pasáži hosta NI z Cherry Hill ve skladbě Subway Sings, kde mimochodem hostuje i Yumiko Ishijima z Papaya Paranoia.
To vše silně podpořené vskutku současnými syntezátory, samply, beaty. V návaznosti na předchozí, předloňské album Boys Make Noise konečně Southpaw pořádně hrábli do strun. Pochlapili se; a ke všemu zatraceně stylově.