Recenze - Způsob vzniku kapely Please The Trees připomíná scénu z animovaného filmu Stvoření světa, kdy vousatý Pánbů s hlasem Jana Wericha uplácal Adama.
Jejich hudba totiž spojuje na jedné straně členy někdejší táborské instrumentální post-rockové kapely Some Other Place, kteří se nechávali okouzlovat táhlou a zahuštěnou stylistikou Mogwai nebo Sigur Rós, a na straně druhé solitéra s akustickou kytarou Václava Havelku aka SelFbrushe.
Čili tu máme kostru v podobě hlasu a struktury písní, s níž přichází SelfBrush, zatímco svalovou tkáň posilují Some Other Place. Zbývá to dát dohromady, naučit držet rovnováhu a chodit, aby si vzniknuvší bytost po pár metrech nenamlela hubu.
Debut Lion Prayer přesně zachycuje tohle vyjednávání masa s kostmi. Charakteristicky podmanivý hlas Václava Havelky i písňová forma brzdí a zpřehledňují post-rockovou nenažranost a zpěvákovi se na oplátku od kapely ve vhodných momentech dostává instrumentální síly i výbušnosti.
Please The Trees - I'm Afraid of You
Please The Trees zmiňují alt-folkové Wilco coby vzor a tvrdí o sobě, že nemají potíže s popem, což je z Lion Prayer znát. Nejsilnější momenty alba totiž nastávají ve chvíli, když se celý spolek přestane bát přímočarosti, ale zároveň si ji marnotratně dovolí přesladit klávesovými aranžemi, houslemi nebo "amatérskohereckými" vokalistkami Aňou Geislerovou a Lenkou Krobotovou.
Na zmíněných serepetičkách i na faktu, že Václav Havelka dokázal začít zpívat i jinou manýrou, než na jakou si zvykl při sólovém vystupování, měl vliv také produkční dohled Amáka ze skupiny Sunshine, v jehož studiu celá nahrávka vznikala.
Skvělým příkladem vkusného hlazení po srsti jsou Wrong Along, I'm Afraid of You, Ready To Shout nebo absolutní emocionální vrchol alba Red Sky.
MySpace Please The Trees najdete ZDE
Jmenovaný vzedmutý přesah bohužel tvoří pouze něco přes polovinu alba. Ve zbytku, kdy kapela sází především pouze sama na sebe, nedokáže zabránit samoúčelným nudným momentům, které se ani náhodou nedají vydávat za snivost nebo magicky hypnotizující efekt.
S přihlédnutím k obalu od malířky Laďy Gažiové - mimochodem jeden z nejkrásnějších coverů, které v Čechách vznikly - máte chuť si Lion Prayer definovat jako základní kámen plánované stavby.
Není to dekorativní skvost, má ustavující hodnotu. Ani budoucí architektura na něm nestojí de facto, ale spíš symbolicky.
Ať už tím barákem ve výstavbě bude další tvorba Please The Trees nebo rostoucí česká scéna, která má chuť programově reagovat na globální hudební dění a ne do nekonečna recyklovat bierfestovou tancovačku, důležité je vědět, že v Lion Prayer máme něco zásadně podstatného: silnou střední třídu.
Please The Trees: Lion Prayer. CD, 45 minut. Vydala firma Absent Hour Records, 2007. Křest alba se uskuteční 16. ledna v pražském Paláci Akropolis.
