Obojí platí pro Pearl Jam, kteří novému albu dali název - jak jinak - Pearl Jam. Lákají sami sebe do vlastní pasti a tápou, jak mají teď i v budoucnu hrát. Projevují se u nich prvotní příznaky syndromu vyhoření.
Dnešní skladby jsou melodií, rytmem i frázováním zpěváka Eddieho Veddera tak podobné prvním deskám z 90. let, jako byly Ten, Vs. či Vitalogy, že se těžko zbavit pocitu, zda už druhou dekádu neposloucháme jedno a to samé album.
Pro jedny to může znamenat hudební strnulost, pro druhé jasný profil kapely. Díky tomu alespoň hned po prvních tónech poznáme, s kým máme co do činění.
Pearl Jam totiž pořád znějí jako Pearl Jam. V tomto jednoduchém sdělení jsou obsaženy všechny klady i zápory osmého studiového alba amerického kvintetu.
Než se Kurt Cobain oženil s Courtney Love a následně si prostřelil hlavu, byl grunge celosvětově nejpopulárnějším žánrem. Hudba dost naštvaná na to, aby korespondovala s pocitem teenagerů a dvacátníků, dost alternativní, aby vznikl pocit elitní vymezenosti, ale zároveň o nic méně melodická, aby ji mohla přijmout většina posluchačů, kteří z undergroundu udělali mainstream.
Infobox
Poslechnětě si ukázky z nového alba Pearl Jam
Pilíře grunge byly jasné: město Seattle a kapely Nirvana, Alice In Chains, Soundgarden a Pearl Jam. První tři dnes patří do repertoáru oldies rádií, jediní Pearl Jam přežili svou dobu. Jsou svým způsobem žijícími dinosaury, kteří mají záviděníhodnou a oddanou fanouškovskou základnu.
Dodnes je kult Pearl Jam silný hlavně v USA, kde je možné koupit přes 150 oficiálních koncertních nahrávek většinou ve formě dvojitého či trojitého balení CD (u nás, bohužel, k dostání nejsou) a poslechnout si tam nespočet nelichotivých slov na adresu prezidenta George Bushe.
Toho se dočkáme i na novince, kterou protíná těžká deprese z očekávané apokalypsy. Není těžko si domyslet, že začátek konce světa kapela vidí ve válce v Iráku i Bushově angažmá v Bílém domě.
O tom vypráví první singl World Wide Suicide, úderná skladba s ne zrovna hitovým potenciálem, dobře charakterizující první část alba: z rocku se přibližuje k punku, občas z ní probleskne vzpomínka na rock´n´roll. Eddie Vedder pokouší životnost hlasivek a jeho band výdrž zesilovačů.
Je překvapivé, že album se v polovině ostře láme do baladické roviny. Zadumané písně Parachutes či Gone připomenou velký vzor Pearl Jam Neila Younga a jejich přesvědčivost je větší než u říznějších skladeb.
V tomto tónu také dozní zbytek ze třinácti skladeb. Pearl Jam se u návratu ke grunge cítí svobodní a silní, ale lépe jim vychází klidnější poloha vyrovnaných čtyřicátníků.
Tak se, doufejme, předvedou i 22. září na pražském koncertě v Sazka Areně.
Pearl Jam: Pearl Jam. CD, 49 minut. Vydala firma SONY BMG, 2006.