Recenze - Čerstvá obyvatelka Rock´n´rollové síně slávy si na své nové album příznačně vybrala dvanáct oblíbenců z historie. Tak řečená punková básnířka začínala v 70. letech, ale její kořeny jsou vrostlé o dekádu hlouběji; do folkově mystických časů, kam také sáhla při své volbě nejčastěji.
A album Twelve (tedy Dvanátcka) patří k tomu nejlepšímu, co kdy z džungle coverů vzešlo. Není to náhoda. Letos jednašedesátiletá umělkyně už své první album Horses otevřela strhující verzí Van Morrisonovy Glorie a snad ještě lépe než třeba Jim Morrison vystihla podstatu téhle rhythm´n´bluesové hymny. O dalších předělávkách (My Generation od The Who) se dá říct v podstatě totéž.
Hned zahájení alba je ve velkém stylu. Hendrixova Are You Experienced, původně prakticky instrumentálka, je (nemýlím-li se) doplněna částmi textu z jiné Hendrixovy písničky Electric Ladyland.
První, co posluchače oslní, je samozřejmost, s níž si zpěvačka předělává tempo i melodii těch písní k obrazu svému. Druhé radostné zjištění je znamenitý výkon Patti Smith Group, která s tak obtížným materiálem pracuje s grácií a vkusem.
V době personalizace a osobního přístupu se coververze často překlápějí od hledání "nového překladu" k prostému "přehrávání" oblíbenců. Patti Smith si bere z obojího, a přitom dělá úkrok stranou; ty songy jsou pro ni spíš oblíbené básně, které předčítá.
Její zalykavý hlas je i v nejpomalejších tempech plný napětí a jakési atmosféry šamanského zaříkávání, ale zároveň i energie původních verzí. V tomhle smyslu je senzační předělávka stonesovské Gimmie Shelter nebo uhrančivé podání Soul Kitchen. Kdyby ji tak ten Morrison vážně slyšel...
Stejně tajemné je provedení beatlesáckého songu Within You Without You, kde zpěvačka svým hlasem ještě násobí orientální mystiku. Přímo kongeniální a přitom pořád osobité je vcítění do Helpless, hippiesácké hymny Neila Younga nebo do surrealistického Bílého králíka od Jefferson Airplane.
Jestli jsem někde na pochybách, tak snad při verzích Dylanovy Changing The Guards, hlavou pak nechápavě kroutím, slyším-li v jejím provedení novoromantické Tears For Fears.
Ale to nejlepší nakonec. Co je to za tu táhlou, víceméně akustickou baladu s pikujícím banjem? Kdo pozná Smells Like Teen Spirit od Cobainovy Nirvany? Lká to snad nad světem oblíbenec Patti Smith, prokletý Rimbaud?
Patti Smith: Twelve. CD, 57 minut. Vydala firma Columbia/Sony BMG, 2007.
