Hvězdy americké populární hudby Andre 3000 a Big Boi pořádají nábor nových fanoušků přes filmový muzikál Idlewild. Hrají v něm hlavní role, a kdo si je navíc chce připomenout jako šikovné hudebníky, může si koupit filmový soundtrack. Ten vychází jako jejich šesté řadové album.
Po hudbě a vlastní značce oblečení je kinematografie další důležitou součástí impéria OutKast: Andre 3000 a Big Boi se poprvé společně představili na plátně v příběhu dvou mužů, kteří v době prohibice, někde na jihoamerickém zapadákově, pracují v klubu The Church. Rooster (Big Boi) je šéfem, stydlivý Percival (Andre 3000) v něm preluduje na piáno.
"Je to skotačení ve stylu MTV a muzikálu Moulin Rouge, které vás rozčiluje tím, jak je v něm všechno jednoduché," napsali o Idlewild v NME.
Idlewild je celovečerním debutem Bryana Barbera, který pro OutKast natočil videa jako Hey Ya (Andre 3000 se v osmi různých podobách nechá obdivovat davem skotačivých fanynek) nebo The Way You Move (Big Boi dává do servisu auto, aby to pak mohl roztáčet na parketu... no, zase jde hlavně o ty holky).
Nelichotivé charakteristice filmu není důvod nevěřit a vlastní názor si těžko uděláme, podle nabídky na letošní i příští rok zatím snímek do českých kin nikdo nevypraví.
Zbývá nám tedy "jen" hudba - a to není málo. Jestli kritik filmu vyčítal lehkost, pak ta je pro OutKast jako hudebníky předností! Umí vyždibovat od každého něco a do "bělošské" písně hutně přidávají funk a r´n´b. Navíc se přitom tváří jako páni bozi.
V každém článku o OutKast najdeme podiv nad tím, že ještě vůbec existují. Minulá nahrávka Speakerboxxx/The Love Below, která dostala tři Grammy, byla dvěma sólovými počiny v jednom balení. Idlewild taky vznikal odděleně a OutKast si s ním reputaci nepokazí.
Každý má svůj singl - Mighty O s chytlavým refrénem nabízí prostor pro Andreho hbitý jazyk, Big Boiův Morris Brown dostává s funkovým šepotem lehce erotický nádech.
Hned zkraje alba, ve skladbě Peaches, slyšíme narážky na Prince, velkého guru OutKast, jehož zvuk se vrací v baladě N2U. Vlastně celá první část desky zní jako z 80. let, ale je šmrncnutá bluesovou atmosférou.
Do nálady filmu nás vrhne až Idlewild Blue. Skvěle swingová Call The Law otevírá druhou, veselejší a hymnickou polovinu osmdesátiminutového alba, za When I Look in Your Eyes by se nemusel stydět ani Cole Porter. Velký prostor tu dostávají ženské vokály (nejlepší nabízí Macy Gray, která ve filmu také hraje) a Andre ve srovnání s Big Boi potvrzuje pověst veselejšího kumpána.
Zmlsání Speakerboxxx/The Love Below je silné a přes všechny klady na Idlewild chybí jasný hit, píseň, kterou jsme od OutKast ještě neslyšeli a která nás usadí na zadek, nebo naopak zvedne na nohy.
Byla by ovšem velká škoda zahodit značku OutKast, protože když se Andre 3000 a Big Boi na novince vzácně sejdou (přesněji ve čtyřech písních), stojí to za to - jako v Hollywood Divorce.
"Všechno zajímavé začíná nenápadně, ale jak se toho chytne Hollywood, je to pryč. Vzpomeň na blues, rock, jazz, rap... a nemluvím jenom o hudbě. Vezme nám, co je naše, za trochu slávy nám sebere i jméno a nakonec odkopne na chodník."
V obžalobě filmové meky ale OutKast zapomněli, že do tohoto "pekla" sami dobrovolně míří.
OutKast: Idlewild. CD, 78 minut, v roce 2006 vydala SONY BMG.
