Recenze - Nikdy nevěřte Dominiku Haškovi a rapperům, když vyhlásí, že končí s kariérou. V důchodu totiž určitě dlouho nevydrží. Příkladů je dost: stejně jako hokejový brankář se rappeři Jay-Z, Master P nebo Diddy s velkým humbukem rozloučili s fanoušky, aby pak o pár let později přichystali velký comeback.
A některé nezastaví ani jejich vlastní smrt (2Pac nebo producent J Dilla vydávají ze záhrobí více desek než za svého života). Po čtyřech letech mimo hudební průmysl se vrací i Eminem. Relapse je jeho páté studiové album.
Dokonale zvládnutá hra s médii
Letos v únoru to bylo přesně deset let, co The Slim Shady LP zahájilo Eminemův rychlý vzestup na pozici nejprodávanějšího rappera naší éry; statistika osmdesát milionů prodaných desek je více než výmluvná.
Bílý provokatér s geniálním čichem na hity si v roce 2000 postavil pomník s The Marshall Mathers LP, které dodnes zůstává nejrychleji prodávanou deskou v historii hudebního průmyslu. Na přelomu tisíciletí pak dokončil proměnu hip hopu v nejpopulárnější žánr (alespoň v Americe).
Jak se mu to povedlo? Vzal jeho pouliční půvab a s bělošskou vychytralostí z něho udělal nový pop, který s cejchem symbolické rebelie prodal „bílému odpadu" na předměstích. Správně pochopil, že v populární hudbě neprodává miliony desek kvalita, ale dokonale zvládnutá hra s médii.
Stvořil postavičku frustrovaného chudáčka z rozbité rodiny, který ve svých rýmech fantazíruje o vraždě vlastní manželky. Když dokonale vytěžil svoji postavu, proměnil se na dalších albech The Eminem Show a Encore v neuctivého glosátora světa celebrit.
Velkolepý návrat zahájil v lednu promo track Crank A Bottle podpořený účastí kolegy 50 Centa, kterému před lety pomohl na vrchol. Skladba měla minimální propagaci (nebyl k ní vůbec natočený klip), přesto v Americe zlomila rekord v rychlosti digitálního prodeje. Kouzlo Eminemovy značky zafungovalo i po dlouhé pauze.
Za nás vobyčejný lidi
Skutečným comebackovým singlem bylo We Made You. Ve videoklipu se prdí, ukazují se velké ženské zadnice a trochu vyhublý Eminem si v rytmu syntetického marše utahuje z Jessicy Simpson, Britney Spears, herečky Jennifer Aniston nebo kandidátky na víceprezidentku Sarah Palin.
Celý spektákl se úpěnlivě snažil vzbudit dojem, že všemi milovaný drzý spratek je zpátky a vypořádá se s celebritami za „nás obyčejný lidi". Co ale mají všechny jeho „terče" společného? V roce 2009 už nikoho nezajímají.
Všechno naznačuje tomu, že track vznikl zhruba před rokem a Eminem se nijak nenamáhal, aby ho později přepsal. Nebo definitivně ztratil kontakt s realitou? V pauze mezi deskami se znovu oženil a pak znovu rozvedl s první manželkou Kim. V rozhovorech mluvil o psychických potížích a problémech s drogami. A taky o tom, jak moc ho zasáhla smrt nejlepšího kamaráda Proofa.
Mediální obraz šílence na okraji zhroucení zužitkoval Eminem i v textech nové desky. V úvodní scénce psychiatr Dr. West našeho hrdinu Marshalla Matherse (Eminemovo občanské jméno) propouští do normálního světa.
V průběhu alba se pak Mathers proměňuje v nezvladatelného šílence, který unese a zavraždí Lindsay Lohan (Same Song and Dance), znásilňuje ženy deštníkem (Stay Wide Awake) a v Medicine Ball kope do těhotné ženy jako do míče.
Samozřejmě nechybí povinná píseň o jeho hrozné matce (My Mom) nebo marihuaně (Must Be The Ganja). O instrumentální podklady velké většiny desky se postaral hiphopový klasik Dr. Dre, který už deset let úspěšně recykluje svoje beaty z alba "2001".
Karikaturou sebe sama
Všechno je tak nějak předvídatelné, refrén za refrénem, ale aspoň jsme ušetřeni Eminemových producentských pokusů, kterými nás mučil na Encore.
Když před deseti lety udělal Eminem díru do světa, následovaly ho hordy třináctiletých kluků, pro které byl rapper něco jako postavička z komiksu. Když chce o deset let později pořád hrát stejnou hru, nezbývá mu už nic jiného než servírovat víc násilí, víc obscenity a víc urážek.
Strefuje se do trapných umělohmotných celebrit a přitom si nevšiml, že se stal jednou z nich. Eminem je pořád skvělý rapper a Relapse je lepší album než předchozí Encore, pořád je to ale jen smutná repríza, která recykluje už jednou viděné.
Obtížně stravitelných 76 minut jeho novinky bohužel potvrdilo, že se stal karikaturou sebe sama - hudebním ekvivalentem nekonečné série béčkových hororů, které si pár zoufalců koupí kvůli jménu na obalu. (Ti si určitě na podzim koupí i Relapse 2.)
Jeho někdejší oddaní příznivci zestárli a někteří i dospěli, jen Eminemovi to pořád moc nejde.
Eminem: Relapse, CD, 76 minut. Vydala firma Interscope/Universal, 2009.
