Recenze - Ani ta nejidealizovanější verze vašeho dospívání nebyla tak idylická, jak ji na novém albu Saturdays = Youth předestírá Anthony Gonzalez aka M83.
Soboty, a především sobotní večery jsou esence mládí; tečka. Nic se s ničím nesčítá, není potřeba cokoli dodávat, prostě ty dvě věci se rovnají. A jestliže pro valnou většinu interpretů je dospívání etapa života, jejíž traumata se snaží dojit půlku kariéry, Anthony neváhal do bookletu napsat: "Děkuji všem přátelům, hudbě, filmům, jointům a šíleným učitelům - díky nim byly moje teenage roky tak úžasný!"
Ten regres k dospívání pojímá romantický shoegazer M83 na pátém studiovém albu s konceptuální dokonalostí. Upozaďuje Teenage Angst (zásadní hit z předchozí desky Before the Dawn Heals Us) a vytváří totální utopii prvních lásek a do sebe zaklesnutých dlaní odkrvených od samého roztoužení.
Takovou romanci prožívají ve druhé skladbě Kim & Jessie. Anthony Gonzalez se ovšem do mládí vrací i po reálné časové ose - což je zřejmé hned, když v úvodu Skin of the Night nastoupí bicí, k nimž si člověk automaticky asociuje vokál Sagvana Tofiho.
Jestli nedávné sezony pohlížely na osmdesátá léta buď s úšklebkem despektu a totálního zatracení, nebo je brala jako rezervoár ujetých módních výstřelků vhodných pro ironickou recyklaci a recitaci, pak M83 se rozhodl pojmout Saturdays = Youth zcela v duchu náctileté neschopnosti nadhledu a složil tomu období poklonu s veškerou úctou.
V duchu veškeré vážnosti, kterou si nejspíš zaslouží období, jež přes všechen svůj nevkus a akcentovaný materialismus přineslo osobní počítač, perestrojku a následný pád východo-západní bipolarity světa.
M83 - Graveyard Girl
Se záměrem absolutního respektu si Gonzalez k nahrávání přizval i vhodného producenta Kena Thomase (spolupracoval s dream-popovými Cocteau Twins nebo Suede, ale i Sigur Rós) a pro vyváženost s dneškem mu asistoval Ewan Pearson (Ladytron, The Rapture).
Při tom všem úsilí o krásu a čistotu se ze Saturdays = Youth stává velice smutné album, které ovšem nemůže být nostalgické, protože působí jako vzpomínky na něco, co nikdy nikdo nemohl prožít. Vybájené kinematografické mládí.
Smutné tolik, jak jen mainstreamový pop, který jde radosti naproti úplně nejdál, může být. A pošmourné, jako kdyby Zookeeper's Boy (singl od dánských Mew) byl nucen přihlížet Sebevraždám panen (a to je zase soundtrack od Air). Pokud na tenhle druh sentimentu slyšíte.
Jako fashion-story z časopisu Nylon pak působí celý obal a booklet alba složený z portrétů teenagerů od fotografky Anouck Bertin. On to zase není takový div, protože Anouck pro Nylon běžně fotí. Jako kdyby se nade všemi stylizovanými cherubíny vznášela tragická věštba a tu rozhodně nesymbolizuje kluk ve skeletonovém overalu. On není smrtka, nýbrž fakt, že se fotografovalo v podzimním Central Parku.
To pozadí, žloutnoucí listy a pára jdoucí od úst je totiž kýčovitá budoucnost všech sobot i mládí: příroda, která vyhraje, ať sebevíc nechceme.
M83: Saturdays = Youth. CD, 60 minut, vydala firma Virgin Music / EMI.
