Recenze - Zatím jsem měl to štěstí, že jsem nikdy nemusel vysvětlovat fenomén Iron Maiden mimozemšťanovi (nebo osobě ženského pohlaví). Vážně bych nevěděl jak na to. Teď bych ale bez dlouhého rozmýšlení sáhl po DVD s dokumentárním filmem Flight 666.
Rekapituluje první část loňského světového turné, v němž legendární metalová kapela odehrála za necelý měsíc a půl 23 koncertů na pěti kontinentech. Pro jedno z nejambicióznějších turné všech dob si opatřili vlastní letadlo Boeing 757 překřtěné na Ed Force One. Pilotoval ho sám zpěvák kapely Bruce Dickinson.
Kanadští dokumentaristé Scot McFadyen a Sam Dunn sledovali kapelu na pódiu i mimo něj a zaznamenávali šílenství, které jejich šňůru provází. V Brazílii například štáb našel kněze s maskotem kapely - zombíkem Eddiem - vytetovaným na hrudi, který kázání prokládá texty Iron Maiden.
Církev Iron Maiden už ale ve skutečnosti existuje a její součástí jsou dva miliony fanoušků, kteří přišli na koncerty Somewhere Back in Time World Tour. Iron Maiden si za tři dekády existence vybudovali obdivuhodný kult, ale pokud do něj nejste zasvěcení, možná se při Flight 666 budete trochu nudit.
Iron Maiden navěky
Fanoušek Iron Maiden by vám nejspíše vysvětlil, že popularita kapely je nehynoucí, protože vždy stála mimo všechny styly a módní vlny. Od roku 1982, kdy se na albu The Number of the Beast ujal mikrofonu Bruce Dickinson, se stali synonymem heavy metalového žánru a jejich turné World Slavery z poloviny osmdesátých let odstartovalo triumfální šíření žánru po celém světě (včetně zemí za železnou oponou).
Iron Maiden získali svůj ikonický status i bez podpory mainstreamových médií, šiřiteli jejich víry byli vždy obyčejní kluci v tričkách s jejich logem, kteří kopírovali kazety a recitovali jejich texty. Síť oddaných stoupenců zůstává i po dvaceti letech stejně silná a členové kapely jsou na to patřičně pyšní a ve filmu to několikrát zmíní.
Šestku členů Iron Maiden ukazuje Flight 666 jako tvrdě pracující dělnické hochy. Jistě, je jim před padesát a někteří z nich mají vily na Floridě, ale která jiná rocková hvězda by stejně jako Bruce Dickinson po odzpívání koncertu usedla za knipl Boeingu 757 s logem Eddieho a profesionálně ho odpilotovala na další štaci?
Dokumentaristé měli přístup do zákulisí, ale kdo by čekal nějakou divočinu, bude zklamán. Muzikanti jsou po koncertě s manželkami, hrají golf nebo fotbal, největší rockový "odvaz" je společná večeře s ručníky na hlavách a sprostě mluví jen bedňáci.
Drama, napětí, vnitřní třenice uvnitř kapely na dlouhém a náročném turné? Čekali jste obdobu Some Kind of Monster o rozklížené Metallice? Nic takového ve Flight 666 nenajdete. Dunn a McFadyen sledují svoje idoly v uctivém úklonu, muzikanti se navzájem v rozhovorech plácají po zádech a vrcholem vzrušení je, když vyhodí dotěrné kameramany z hotelového pokoje, protože jdou už spát. Prostě selanka.
Šílenství jménem Maiden
Mnohem zajímavější je materiál zaznamenávající, co se děje kolem kapely. Dokumentaristé pojali turné pedantsky chronologicky, takže si s letadlem Ed Force One na mapě odcestujeme půlku světa od Indie až do Kanady. Všude je to stejné - letadlo dosedne na přistávací plochu, vyrojí se fanoušci žadonící o podpis, pak střih na koncert a po něm unavení muzikanti prchají na hotel. Standardní kolorit tvoří všudypřítomní hroziči-paroháči v tričkách Maiden, kteří cení zuby na kameru a vykřikují hesla před, na i po koncertě.
Je to trochu fádní, obzvláště záznamy z koncertů působí trochu nadbytečně (tedy alespoň pokud máte k Maiden stejně chladný vztah jako já). Notabene, když je na druhém disku k vidění kompletní koncert. Nuda je ale vykoupena alespoň nádhernými záběry na pomalované letadlo ve vzduchu nebo na stadióny plné lidí.
Největší šílenství se kolem Maidenů samozřejmě strhne v Jižní Americe, která je vítá jako své metalové bohy. Nechybí srdceryvné životní příběhy fanoušků, kteří dali výpověď v práci, aby mohli jít na koncert ani záběr na plačící fans. Fascinující kontext metalu v zemích tzv. třetího světa už ale Dunn a McFadyen převedli na filmové plátno v dokumentu Global Metal a tak záběry šikany, které se musí fanoušci podrobit před koncertem v Bogotě, nejsou v jejich filmografii nic neobvyklého.
Nostalgie a adrenalin
Iron Maiden se vezou na vlně osmdesátkové nostalgie, i když sami to v rozhovorech popírají. Vždyť velkolepé turné Somewhere Back in Time sestavili skoro výhradně z tracků z osmé dekády (dvě výjimky tvoří skladby z Fear Of The Dark z roku 1992). Fanoušci jsou ale maximálně spokojení, protože progresivita není pro pravověrné metalisty nijak důležitá. Jejich náboženství zatím nejeví žádné známky opotřebení. A důkazem bylo vloni v srpnu bezmála čtyřicet tisíc fanoušků, kteří zavítali na stadion Slávie.
Pohled na jejich kult ve filmu Flight 666 je nakonec takový jako hudba Iron Maiden sama: plná adrenalinu, bombastických efektů a euforie, ale zároveň ničím nepřekvapující a pro někoho mimo jejich náboženství vlastně pekelně nudná. Fanoušci a vlastně ani Iron Maiden samotní už nejspíše nemají po těch letech zapotřebí někoho přesvědčovat o své výjimečnosti. A tak se do toho nepouštěli ani autoři film.
Iron Maiden: Flight 666, DVD, režie: Sctt McFayden, Sam Dunn, 112 minut, vydala firma EMI, 2009.
