"Žiju ve městě / Věžáky jsou modré a obloha černá / Cítím noc / Vidím ji, mám ji za zády," zpívá Georgia Ellery ve skladbě Concrete Over Water. Jemný, procítěný projev podkresluje melodická syntezátorová linka. Ta se v závěru refrénu rozkošatí o smyčce i elektronické efekty. "Jsem vděčná, že mě bereš takovou, jaká jsem," pokračuje Ellery znovu potichu v další sloce. Píseň ještě jednou vygraduje do pompézního finále a nakonec se přehraje pozpátku jako přetáčená kazeta.
Singl z nedávno zveřejněné desky dua Jockstrap se ubírá nečekaným směrem. Překvapení jsou ale pro zpívající houslistku a kytaristku Georgii Ellery s producentem Taylorem Skyem ovládajícím různé klávesy typická. Jejich tvorba rozkročená od jazzu přes klubové beaty, folk a klavírní balady až po experimentální pop se vyvíjí s každou nahrávkou. Těch od roku 2018 zveřejnili pět, včetně nynějšího plnohodnotného alba.
Starší EP nazvaná Beavercore a Wicked City vyprávěla o fiktivních postavách a pracovala s glitchem, což je žánr experimentální elektronické hudby, stejně jako s melodickými hity. Už tehdy Jockstrap dokázali udržet posluchače napjaté - nikdy u nich není jisté, kam se počáteční melodie rozvine.
Aktuální deska I Love You Jennifer B, kde účinkuje také osmnáctičlenné komorní těleso, v hravosti pokračuje. Díky citlivé produkci nesourodý zvuk drží pohromadě, hudební doprovod empaticky rozvíjí snové nebo silně metaforické texty. "To, co se snažíte říct poezií, může zdůraznit harmonie," tvrdí Georgia Ellery v rozhovoru pro web Loud and Quiet. "To si užívám: skrze harmonii a melodii ještě víc abstrahovat slova," dodává.
Schopnost obratně experimentovat a zároveň zůstat posluchačsky vstřícní souvisí s tím, že dvojici tvoří profesionálové s výběrovým univerzitním vzděláním, které je na kariéru připravilo po tvůrčí i praktické stránce. Jockstrap mají podobné zázemí jako v Česku už známější mladé britské kapely Black Midi nebo Black Country, New Road, kde ostatně Georgia Ellery hraje na housle.
S producentem Taylorem Skyem vystudovala londýnskou prestižní hudební školu Guildhall - ona jazzovou hru na housle, on kompozici elektronické hudby.
Spojením na první pohled nesourodých oborů překvapivě vznikla neotřelá, zábavná muzika.
Oba vědí, jak napsat popový hit i dobrou melodii, kterak pracovat s očekáváním posluchačů. Proto si s ním mohou pohrávat. Nebojí se postoupit o krok dál a hledat cesty, jež jsou i pro ně nové.
"Myslím, že se snažíme překvapit a udivit sami sebe, nebo alespoň zkusit vytvořit něco, co jsme ještě neslyšeli," objasňuje Georgia Ellery pro časopis Forty Five. "Jediná hodnota, kterou v naší hudbě považujeme za důležitou, je originalita. Když zkoušíme nové věci, ptáme se: Je to dost originální? Je to něčím svěží?"
Ohledávání hranic a proměnlivost zvuku zároveň odráží široké spektrum emocí a nálad, které Jockstrap navozují. "Život se může vmžiku změnit z neuvěřitelně lehkého na neskonale těžký. Umožňujeme, aby se to dělo i v naší hudbě," poznamenal producent Skye v deníku The Guardian.
Prostor pro experimenty a pohodlné prostředí, ve kterém mohou překračovat hranice žánrů i konvencí, si Jockstrap vytvořili také stabilním osobním zázemím.
"Jsme poměrně citliví lidé. Víme, jak se o sebe starat. Chodíme na masáže nebo do sauny. Je to skoro jako s hudbou: vlastně si v tom nemůžeme vybírat," říká Taylor Skye, že jinak než v komfortu by ani pracovat nedokázali. "Jsme takoví už od doby, co jsme se poznali. Potřebujeme to, abychom přežili. Moc nepijeme ani na turné. Není to nic slabošského, jenom se o sebe chceme dobře starat."
V podmínkách, které jsou jim příjemné a umožňují plné soustředění na práci, pak mohou otevírat i témata, o kterých se jindy mluví těžko.
"Spousta skladeb vypráví o potlačení něčeho. V takovém případě se z hudby stává nástroj, jak můžu lidem říct o svých pocitech. Když s nikým nejste schopni mluvit, třeba protože je to moc intimní, a potom se z toho udělá nahrávka přístupná každému, to bývá očišťující," myslí si Georgia Ellery.
Na mysli může mít píseň Angst o své úzkosti, jak zní český překlad tohoto anglického slova. "Kdyby byla dítě / Pojmenovala bych ji Angst / Pevně bych ji držela na své hrudi / A ona by vyrostla z malého, tvrdého kamene / Do mé vlastní, do mého problému," svěřuje se do jemných zvuků strun se svíravými pocity.
Text popisuje krvavý porod, což je ale metafora pro tíseň. Zpočátku působí kontrastně k delikátní melodii. Ta ale ke konci skladby zrychlí ve zneklidňující sekvenci, kde zpěvačka dovypravuje text rozechvělým hlasem upraveným efektem auto-tune.
Jockstrap se nesnaží překvapovat za každou cenu, postupují v souladu s emocemi, jež chtějí předat. Ať už jde o osobní příběhy, nebo smyšlená vyprávění, vedou posluchače do neznáma. V něm už záleží na každém, kolik toho objeví. Podle hudebníků je album nejlepší poslouchat o samotě, ve sluchátkách. Aby se na něj člověk soustředil.
Album
Jockstrap: I Love You Jennifer B
Rough Trade Records 2022
