Recenze - Pětadvacetiletá zpěvačka a harfistka, která albem Ys vyvolala zvýšenou pozornost světových hudebních médií, k loňské nahrávce přidává dodatek: EP desku s názvem Joanna Newsom & the Ys Street Band.
Přitom jen jedna skladba - téměř sedmiminutová Colleen - je novinkou, baladu Clam, Crab, Cockle, Cowrie i éterickou Cosmii našla Newsom v archívu.
Čtěte recenzi na album Ys: Vzdejme hold královně divné Ameriky
Multiinstrumentalistka Joanna Newsom se na harfu naučila hrát v sedmi letech; i když později spolupracovala s rockovými kapelami, sólovou kariéru vrátila zpátky k nástroji, jehož původ se odvozuje od loveckého luku. Newsom s ním tak zachází a s pomocí harfy objevují příběhy z bezčasí. Důraz na tradici je vyvážen současným zvukem a myšlením - které zase odkazují zpět, k návratu vypravěčství i fantazii.
V její tvorbě se setkává americký folklor a country s ohlasy domorodých melodií necivilizovaného světa i dnešním freak folkem. Jako autorka si společně s hudbou píše i texty a svá vyprávění záměrně interpretuje melancholicky rozpustilým hlasem.
Colleen je zpovědí ženy/ryby/mořské panny, kterou lidé vylovili z vody, dali jí jméno, ale ona přece jen nemůže zapomenout na nedávnou svobodu pod hladinou. V Clam, Crab, Cockle, Cowrie slyšíme podmanivý popis krajiny a města z "úst" hlavní postavy písně, růže. Závěrečná Cosmia je sedmnáctiminutovou verzí stejnojmenné písně z alba Ys prodlouženou o instrumentální část: příběh opuštěné dívky, kterou stesk po svém milém téměř zabíjí, zůstává.
Joanne Newsom se s nahrávkami The Milk-Eyed Mender (2004) a Ys (2006) stala respektovanou představitelkou podivného folku současnosti a pro mnohé rekapitulující žebříčky bylo Ys nejlepším hudebním počinem loňského roku. Krátká novinka natočená ve stejné poetice je jejich rovnocenným doprovodem.
Joanna Newsom & the Ys Street Band. CD, 24 minut, Drag City, 2007.
