Recenze - Kdyby byl rok 2001 a Kosheen se s albem Damage poprvé ucházeli o přízeň fanoušků, řekli bychom si "zajímavé, z toho by mohlo něco být".
Jenže jsme o šest let starší a nová deska je pro britský taneční projekt už třetí v řadě, takže je na místě spíš otázka "z tohohle někdy něco bylo?". Po poslechu Damage totiž následuje zklamání.
Kosheen si hlavně v německy mluvící Evropě a na východ od ní oblíbily tisíce lidé díky nenásilnému spojení drum´n´bass s lehkou elektronikou. Obojího se nám na Damage, jehož vydání bylo pozvolna odsunováno z loňského podzimu do teplejších dní, dostane vrchovatě. Dokonce tolik, že hodinová nahrávka je k neuposlouchání.
Beaty, nálady, produkce, tedy celkové vyznění čtrnáctistopého Damage se nijak neliší od předchozích Resist (2001) a Kokopelli (2003) - ta první dávala důraz na zlomené beaty, druhá víc spoléhala na kytary.
Jak se dnes ukazuje, její úspěch byl pro Kosheen Pyrrhovým vítězstvím a kapela s nimi vytvořila uzavřený kruh, ze kterého se neumí dostat. Kokopelli mělo hodně průměrná místa, ale Damage chutná jako už jednou vyluhovaný čaj.
Asi se Kosheen vyčerpali s velkými hity Hide U, Catch, Hungry a Suicide; podobnou energii na novince nečekejme. Songy Overkill, Guilty, Thief a Your Life se o to sice snaží, ale marně: Sian Evans má stále výrazný hlas, jenže producenti Decoder a Substance ho utápějí v nevýrazných skladbách bez chuti a zápachu.
Na loňském vystoupení na festivalu Semtex Culture bohužel únavu naznačili. Uvidíme, jak se teď skladby hrané naživo promění. Kosheen pro velký zájem vystupují v pražském Roxy hned dvakrát - 22. i 23. dubna.
Z poslechu Damage se zdá, že Kosheen byli kapelou jedné desky Resist byla pecka, Damage.... je anglicky "škoda". Škoda.
Kosheen: Damage. CD, 60 minut. Universal Music, 2007.
