Před nedávnem média hlásila, že diva české alternativní hudby absolvuje turné po tanečních klubech s tech-houseovým DJem Javasem. Konzervativnější publikum ji odsoudilo, internetové diskuze se hemžily příspěvky jako "druhá Darina Rolincová" nebo "tímhle se mi odcizila".
Láma i muezzin
Je třeba říct, že The Party není klasickou deskou. Svým konceptem zapadá do teritoria DJských setů. Až na výjimku nejde o autorské skladby, ale tracky zahraničních producentů. Tedy jakýsi záznam Party.
Javas do setu vkomponoval pouze jednu vlastní (nepříliš zajímavou) skladbu, a lze ho tak hodnotit pouze v mixech, plynulých přechodech mezi skladbami. A ty se mu povedly: jen málokdy dovolí vydechnout, bez upozornění posluchače ponoří do zcela jiné skladby. Na druhou stranu je třeba říct, že mixy v žánru s pravidelnými údery beatů jsou celkem jednoduché.
Bittová na sebe vzala úlohu klasického MC, živého vokalisty ovšem jako všechno ostatní s jejím podpisem, posunuje i taneční hudbu do nových, emotivnějších dimenzí. Chvíli působí jako láma, jindy jako muezzin svolávající do mešity.
Slova nestačí, ani nejsou potřeba, pohrává si s hlasem a výsledný zvuk formuje do nejroztodivnějších tvarů. Dodává hudbě živočišnost, dokonce i folklorní motiv. Bylo by zajímavé vědět, jak dlouho zpěvačka skladby naposlouchávala, či jestli jen improvizuje. Ve studiu strávila dva dny (nahrání DJského setu je běžně otázkou hodin), ale s Javasem vystupuje už od roku 1998.
Malý výlet
I když jde o taneční hudbu, desku si stejně koupí převážně posluchači zvyklí na klasickou Ivu Bittovou. Album je sice povedené, ale zpěvačka má "své místo" jinde. The Party je krátkým experimentálním výletem za zrcadlo, po třech přehráních jej zase vrátí na poličku.
V Česku vzniká spousta kvalitnější taneční hudby a house se ve vývoji zastavil už před několika lety; Bittová mu možná jen pomohla na nějakou dobu vstát z mrtvých.
Iva Bittová & Javas: The Party. CD, 64 minut, Indies Records, 2005.
