Za poslední dva tři roky se hip hop stal masovou zábavou pro všechny a vyhledávaným hudebním doprovodem různých parties. "Bohužel, pro některý jsme už jenom jména a za nima dál nic není, ale mainstream s sebou takový omyly přináší," dodává Indy v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Indy a Wich se před dvěma týdny české scéně připomněli s albem Hádej kdo... a je to návrat králů: sedmnáct tracků v brilantní Wichově produkci a s nezaměnitelným Indyho rapem a jeho osobními příběhy je tečkou za silným rokem zdejší scény.
Čtěte více o desce Hádej kdo...: Indy a Wich končí vítězný rok hip hopu
Venku spousta lidí chodí po obchodech, shánějí dárky a do toho jim hrají koledy. Jsou u vás hiphopové Vánoce v něčem jiné?
Myslíš, jestli si s Máňou (Wichova přezdívka - pozn.) dáváme zlatý řetězy, dýmky na crack a tak? Hele ne, u nás je to na Vánoce normální, kapr, salát a joint. Ani žádná hromadná akce nebude, možná se otevře Pluto a tam se po půlnoční slezem.
Ptám se i proto, že nové album vyšlo začátkem prosince, jako kdyby ten termín byl doporučením, co si dopřát pod stromeček.
Spíš se to nějak sešlo. Desku jsme měli vydat už před rokem a půl, ale měli jsme ještě jinou práci, pak se termín posunul na květen, jenže to nás zase předběhli PSH, takže jsme počkali, něco opravovali, měnili názory... jo, byl to pro hip hop silnej rok. A že jsme vylezli jako poslední, snad neznamená, že jako poslední skončíme.
Na koncertech vidíte, kdo vaši hudbu poslouchá, ale máte představu, kdo si kupuje desku?
Někdy se dost divím, třeba jsme měli autogramiádu a tam přijel chlápek v bavoráku a totální luxus, šel si za náma koupit cédéčko a říkal "já tohle normálně do hospody nenosím, kluci..." Nebo tuhle za mnou byla nějaká holčička se dvěma deskama, chtěla je podepsat, jednu pro sebe a druhou pro mámu, to bylo milý překvapení.
Přitom na akcích to vypadá naopak: dívky, co jim včera bylo patnáct, a jejich vrstevníci ze střední školy.
Jedna generace odrostla, už maj děcka, svý práce a hip hop pro ně není taková masovka. Teď na rap hodně chodí mladí, ale ti jsou vytržený z kontextu jak to bylo, jak to je a proč. Nemají kořeny.
Jsou nutné?
Byly by dobrý. Pro ty děcka není rozdíl mezi Ewou Farnou a Indy a Wich nebo PSH, jsou to jenom jména a za nima už nic není. Nemůžeme se proti tomu vymezovat, je to přirozenej vývoj každýho oblíbenýho stylu a mainstream už s sebou takový omyly přináší. Pro nás i pro scénu je naopak dobrý, že jsme známější a můžeme naši hudbu dělat ještě líp a nepunkovat jen v garáži.
Otázka, která by před pár lety zněla divně: Je teď hip hop dobrý byznys?
Je to byznys, ale dobrej ještě ne. Na rap se chodí a živí nás hlavně koncerty. Teď jsme hráli v Topolčanech v sále pro dvě stě lidí a přišlo čtyři sta, koncert jsme měli ve stodole za Zlínem, kde bydlí čtrnáct set obyvatel a devět set lidí viselo na dveřích. Dobře se maj ti, co dělají mejdany, nebo prodávají hiphopový hadry. Mimochodem dostali jsme nabídku, jestli bysme neudělali písničku o basketbalu a rapovejch botech.
A?
Vysrali jsme se na to. Basketbal mě nebaví a rapový boty moc nenosím. Kdyby někdo chtěl pecku o hokeji, tak to bych bral.
Mají velká vydavatelství na vás zálusk?
Jo, ale dokud nebudeme prodávat čtyřicet tisíc desek, nikdo se o nás přetahovat nebude. Po všech těch Kolářích, SuperStar a dalších megasračkách jsme na třetím stupínku atraktivity. Nemáme důvod jít pod major vydavatelství, protože nám nikdo nedá takový peníze jako si dokážeme vydělat sami. EMI nám dělá distribuci desky, ale label a copyright jsme my.
Říkals, že vaše generace posluchačů z 90. let odrostla - a vy tu pořád jste. Kdy vás vytlačí ti mladí, naštvaní a úspěšní hiphopeří?
Komunita je hlavně konzumní a mladá krev chybí. Jeden ze třiceti novejch MC je dobrej, má hlas, cítí rytmus a ještě by mu to mohlo věřit víc lidí než jeho partička spolužáků ze střední. Ale nakonec je to bohužel na Worlovi s Vláďou, Toxovi s tím druhým blbcem a na mě s Máňou...
Přitom jste tu už osm let. Co se za tu dobu v hudbě českého hip hopu změnilo?
Víc se sampluje, víc se používají synťáky, mění se zvuk, mění se způsob rýmování, mám pocit, že se lidi u rapu konečně naučili dýchat, mění se image rapperů a všechno je víc ven než dovnitř. Opouští se táborová pohodička. Ale je potřeba říct, že se upgradovalo jen u lidí, kteří upgradují pravidelně ti, kteří by to potřebovali nejvíc, těch se to nedotklo. Pořád je tu armáda špatnejch MCs s armádou blbejch slov a ještě horších producentů, demetních názorů a debilních webovejch stránek jako utkejsevrapu.cz a nevím co všechno. Nikomu neberu právo na tvorbu, ale v tomhle nemají lidi soudnost.
A vy svoji soudnost kočírujete jak? Kdo z vás má poslední slovo?
Oba. Když se kousnu a řeknu, že přes to vlak nejede, Wich to respektuje. Stejně tak beru, když udělám něco já a jemu se to nelíbí. Nemáme problém, v tomhle si věříme a ve finále je to vždycky k prospěchu věci. Známe se třináct let a už mezi náma fungujou neverbální záležitosti, jako kdyby byl moje stará - nemusíš nic říkat a on ví.
Indy a Wich hrají 19. ledna v Českých Budějovicích a 26. ledna křtí album Hádej kdo... v pražském klubu Roxy.