Praha - Českou filharmonii bude řídit na mimořádném koncertu 13. června v pražském Rudolfinu slavný ruský dirigent Valerij Gergijev, v hudebních kruzích přezdívaný Car nebo Ivan Hrozný.
Gergijev je v současnosti šéfdirigentem Londýnského symfonického orchestru. Rád se vyjadřuje i k politickým otázkám. V poslední době na sebe přitáhl pozornost médií kvůli otevřené podpoře přičlenění Krymu k Rusku i odporu vůči právům homosexuálů.
V uměleckém světě se z Gergijeva stává kontroverzní postava. Například finská operní pěvkyně Karita Mattila odmítla nedávno zpívat pod jeho vedením v newyorské Carnegie Hall kvůli jeho blízkému vztahu k Vladimíru Putinovi. Před zahájením koncertu na Trafalgarském náměstí v Londýně dirigenta vítalo bučení a pískání obecenstva, podle ruského tisku šlo však většinou o ukrajinské aktivisty.
Vede orchestr i párátkem
Jedna z největších dirigentských hvězd současnosti bude s filharmonií spolupracovat poprvé. Na koncertu zazní výhradně ruský program složený z děl Čajkovského, Rachmaninova a Musorgského. Stejný repertoár Česká filharmonie s Gergijevem uvede o den později v Itálii na Ravenna festivalu.
Ve Dvořákově síni Rudolfina zazní suita z baletu Labutí jezero od Čajkovského a Murorgského Obrázky z výstavy. V Rachmaninově Klavírním koncertu č.2 c moll se představí korejská klavíristka Jol Um-son.
"O Valerije Gergijeva, skutečnou ikonu klasické hudby, jsme usilovali velmi dlouho. Přál bych si, aby se náš společný koncert stal jednou z nejvýznamnějších událostí letošní kulturní sezony. Gergijeva si jistě nenechají ujít znalci, ale pozval bych i ty, kdo jsou zvědaví na to, jak lze řídit orchestr obyčejným párátkem," uvedl generální ředitel české filharmonie David Mareček.
Strhující charisma
Fenomenální dirigent ruského původu spolupracuje s významnými světovými tělesy. Od konce osmdesátých let minulého století vede Mariinské divadlo i jeho orchestr. Od roku 1995 byl hlavním hostujícím dirigentem Rotterdamské filharmonie a posléze zde byl jmenován i hudebním ředitelem. Několik let hostoval jako hlavní dirigent Metropolitní opery v New Yorku. Od počátku roku 2007 je šéfdirigentem Londýnského symfonického orchestru.
V hudebních kruzích ho vzhledem k jeho démonickému pohledu, exotickému původu, strhujícímu charisma, živočišně nervnímu přístupu k hudbě i absolutnímu ponoru do díla přezdívají Ivan Hrozný. Zajímavostí je, že s orchestry příliš nezkouší a zvládne je dirigovat i s pomocí zubního párátka.
V Praze i bývalém Československu se Gergijev představil již několikrát. V letech 2002 a 2007 vystoupil na dnes již neexistujícím festivalu Pražský podzim. Blízký přítel dirigenta Zdeňka Mácala začátkem 80. let přednesl v Olomouci s Moravskou filharmonií První symfonii Antonína Dvořáka a v roce 1981 řídil v Praze Rozhlasové symfoniky.
Valerij Abisalovič Gergijev se narodil 2. května 1953 v Moskvě, oba jeho rodiče jsou ale Osetinci. Gergijev strávil velkou část svého mládí na Kavkaze, kde navštěvoval hudební školu v severoosetském hlavním městě Vladikavkazu (tehdy Ordžonikidze). Na klavír začal hrát až na střední škole, poté v letech 1972-1977 studoval na petrohradské konzervatoři.
