New York - Dohady a spekulace o oživení Faith no More jsou podle médií u konce. Zakladatelé crossoveru a jedna z nejuznávanějších rockových kapel přelomu 80. a 90. let se rozhodli znovu spojit síly.
Překvapivou informaci sdělil obvykle rezervovaný frontman Mike Patton s tím, že Faith no More se vydají na letní turné po Evropě. Zpěvák a nejznámější člen kapely nicméně uvedl, že celý nápad není z jeho hlavy a nehodlá tak v tomto směru poskytovat další informace. Stejné stanovisko zaujal i jím vedený label Ipecac.
Znovuoživení Faith no More je tak stále zahaleno velkým neznámem. Podle zpráv serveru Idolator.com stojí za plánem poslední klávesista kapely a současný člen Imperial Teen Roddy Bottum.
Trochu víc upřesňující, ale stále dost zamlžené informace podal serveru Blabbermouth basák Billy Gould. V prohlášení uvádí, že ačkoli v průběhu uplynulých deseti let od rozpadu dostávali spoustu nabídek, teprve letos se rozhodli, o nich vážně uvažovat.
„Zjistili jsme, že se nacházíme v situaci, kdy nemáme žádné závazky vůči jakékoli vydavatelské firmě a cítíme se pořád dost mladí a silní, abychom mohli odehrát nakopávající set," píše Gould.
A právě díky obecnému tónu a neurčitosti působí jejich návrat na pódia stále jako cosi „bez záruky". Fanoušci tak místo adekvátně natěšených reakcí spíš spekulují, co je na tom pravdy.
Ani sestava není dosud veřejně oznámena. Očekává se však, že kapela naváže na poslední složení: tedy Mike Patton (zpěv), Billy Gould (basa), Mike Bordin (bicí), Roddy Bottum (klávesy) a Jon Hudson (kytara). Údajně je vyloučena účast prvního kytaristy Jima Martina, který se po osobních neshodách rozhodl v roce 1993 kapelu opustit a nyní se věnuje pěstování obřích dýní (bez legrace).
"Celá ta léta nejenže jsme o obnovení kapely nepřemýšleli, ale ani jsme nebyli v pravidelném kontaktu. To se ale změnilo: přišli jsme na to, máme dost sil i vyrovnanosti ohlédnout se s klidem zpátky. Navíc jsme zjistili, že naše hudba pořád funguje a znovu se těšíme na společné živé hraní" - tak píše dál Gould v prohlášení, jež končí zvoláním: "Tak společně skočíme z útesu ... Zpátky do opičí klece."
Základ repertoáru má podle téhož zdroje, které otiskl třeba server ContactMusic, tvořit deska Album of the Year.
Stejně jako náhlá letošní změna názoru na pokračování kapely je nicméně zarážející i zatím striktní rozhodnutí, že kapela odehraje pouze evropské turné. Příznivci z ostatních kontinentů, především pak Ameriky, lidově řečeno ostrouhají.
Faith No More se rozpadli v roce 1998, především proto, že tvar kapely už nedokázal vyhovět kreativní vokální rozpínavosti Mike Pattona. Což je až s podivem, poněvadž to byli právě oni, kdo v průběhu osmdesátých let dokázali bezostyšně propojit novovlnou snivost kláves s metalovou kytarou, funkující basou a rapujícím bělochem - a s tím vším proniknout na obří pódia coby support Metallicy a Guns N' Roses.
Od rozpadu Faith No More se Patton v různé míře soustředění věnoval nejnespojitějším projektům, které charakterizuje slídění v archivech indiánské hudby s kapelou Tomahawk, groteskní stylový mišmaš Mr. Bungle, s kterým to táhne už od střední školy, nebo totální soběstačnost se spoustou milých hostů v projektu Peeping Tom.
Hostoval i na plně vokálním éterickém albu Björk Medúlla a loni vystoupil v Praze s italskými jazz-coreovými ZU v rámci festivalu Stimul.
Eklektický vkus jednoho z nejuniverzálnějších současných frontmanů kopíruje i linie labelu Ipecac, který Patton dostal na pozici jednoho z nejrespektovanějších nezávislých labelů v USA. Vydávají zde Dälek, ale taky natolik rozdílné entity jako metaloví Isis, ruští kinematografičtí Messer Chups, grindcoreoví The Locust nebo gigant filmové hudby Ennio Morricone.
