Bratříčku, to nejsou tanky, umíme si ubližovat sami. Cermaque se hlásí ke Krylovi

Ivan Hartman Ivan Hartman
10. 7. 2020 13:35
To podstatné děje se na pomezí. Tezi z textu své písně Neboj, vydané před třemi lety na albu nominovaném na Anděla, by si hudebník a básník Jakub Čermák mohl nechat vytetovat na čelo. Za těch šest slov, ale zdaleka nejen za ně, ručí vlastním tělem – natolik je čtyřiatřicetiletý písničkář přesvědčivým autorem a interpretem.
Jakub Čermák alias Cermaque se pohybuje na pomezí žánrů i scény.
Jakub Čermák alias Cermaque se pohybuje na pomezí žánrů i scény. | Foto: Zara Wildmoons

Tvorba umělce, někdejšího studenta a stážisty ve Francii, který vystupuje pod pofrancouzštělým jménem Cermaque, se pohybuje na pomezí žánrů i scény a stává se stále hudebně i společensky podstatnější.

Jakub Čermák alias Cermaque.
Jakub Čermák alias Cermaque. | Foto: Zara Wildmoons

Na novém albu Lament - jedné z nedávných nahrávek, jejichž prostřednictvím zasmušilí autoři a interpreti nesou na svých zádech tíži světa - je Čermák nesmiřitelný třeba k drancování přírody či závislosti na růstu hrubého domácího produktu a věří, že "pravda a láska časem zase zvítězí / protože princip nezabiješ".

Jeho desátá deska se hudebně rozbíhá všemi směry, jako by byla pytlem, z něhož utekly blechy: jedna s folkovou kytarou, druhá se samplerem, třetí v rapové kšiltovce, čtvrtá s partiturou pro pěvecký sbor.

Především ale Lament nabízí rozsáhlou litanii "bytostně radostného člověka, který je často smutnej" - jak o sobě řekl v Českém rozhlase - nad světem, jenž podle Čermákových písní "čeká na restart" a kterému "je*e z poměřování pér a HDP".

Své litanii dal převážně rapovou dikci. Údernost takového frázování odpovídá obsahu deklarativního, názorově vyhraněného alba, i když v Čermákově případě jde spíš o interpretační nápodobu než pravověrný rap.

Síla jeho sdělení tkví v charismatu, ve slovech, jejich osobním prožitku i zřetelném pocitu, že nejsou pouhou "textařinou", ale vyjadřují autorovo přesvědčení. Čermák v jednom "rapu" tvrdí, že každá báseň je modlitba, a v dalším připomíná, jak v každém z nás dřímá malý unavený svatý. A je to právě onen svatý - klidně si dosaďme sv. Cermaque -, kdo si prý klade hořící svět na bedra.

Angažované album Lament natočil Jakub Čermák v Kristových letech. | Video: Indies Scope

Toto misionářství, jakási polepšovna světa, se v písničkářství často replikuje, až to někdy může být únavné. Ovšem Jakub Čermák má schopnost vyjádřit se s aktualizovanou průkazností. "Už je mi třiatřicet / a roky s sebou tahám Nový zákon / a pokládám ho za kód / ale nikdy jsem ho nečet / a místo tečen evangelia / spíš upínám se na liják / kéž pohne suchem," deklamuje ve skladbě Florenc.

Možná je báseň opravdu modlitbou. Zhruba od května, kdy deska Lament s tímto textem vyšla, do vyprahlého Česka přišly časté intenzivní deště a nasytily půdu celé země.

Podobně jako se opakuje misionářství, replikuje se v Čermákově osobnosti i bytost "klasického" písničkáře krylovského typu, i když novými, na Lamentu rapovými způsoby za podpory téměř čtyřicítky spolupracovníků.

Třeba titulní píseň z ceněné desky Neboj ale naopak byla výrazně zpěvným přenesením "krylologie" - jakéhosi zastávání morálně pevných pozic - do současnosti. A některé verše v Imigrantech z ještě staršího alba Gravitace, napsané v čase přívalu běženců do Evropy, by Kryl snad přesněji neformuloval: "Včera jim vadili cikáni a dneska imigranti / jak můžou žít tak nas*aní / a ještě s*áčům fandit / té tíhy, kterou musí nýst / a toho smutku a zloby…"

Titulní píseň z desky Neboj byla zpěvným přenesením „krylologie“ do současnosti. | Video: Indies Scope

Poukazování na Karla Kryla v souvislosti s písněmi Jakuba Čermáka už se stalo tradiční. Je ale dobře, když má krylovský postoj následovníky. Každá předešlá hudba připaluje - jako cigareta cigaretu - hudbu následující. Jde jen o to si svou cigaretu neuhasit. To se Čermákovi nestalo, naopak ji rozpálil na maximum. Ostatně zpívá: "Chci hořet jenom jednou, ale zato fest."

Obal desky Lament.
Obal desky Lament. | Foto: Indies Scope

Už na desce Neboj se v písni Havlovy děti stavěl na Krylovu obranu ("Váha se rozbila / písničky od Kryla / berou si do huby / Landa a komunisti…). Na novém albu Lament k tomu základnímu pocitu návaznosti přidává přímý odkaz na nejznámější song proslulého písničkáře - krásnou a tak přesnou básnickou ozdobu: "Neboj se, bratříčku / to ještě nejsou tanky / zatím si dovedeme / ubližovat sami."

Na angažovaném albu Lament, které natočil v Kristových letech, dospěl Jakub Čermák k zahuštění své dosavadní písničkářské práce. Výsledná hmota je tak pevná, že by ji ani tank neprostřelil. Naopak. Právě Lament je z Cermaquových nejtvrdších ran. A ta by, bratříčku, prorazila i pancíř.

Cermaque: Lament

Indies Scope 2020

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Po střelbě v Liberci zemřela žena, muže lékaři převezli do nemocnice

Po střelbě v Liberci podlehla žena na místě zraněním, muže lékaři resuscitovali a přepravili do nemocnice. Uvedl to mluvčí zdravotnické záchranné služby Michael Georgiev. Případ si převzali krajští kriminalisté. Televize CNN Prima News uvedla, že zemřel i zraněný muž.

"Mohu potvrdit, že na místě byly dvě osoby. Žena byla několik desítek minut resuscitovaná, ale resuscitace byla bohužel neúspěšná, utrpěla zranění neslučitelná se životem," uvedl Georgiev. "Druhým pacientem byl muž, který byl také několik desítek minut resuscitován, tato resuscitace byla úspěšná a pacient byl transportován do liberecké nemocnice na traumacentrum," řekl mluvčí záchranky. Podle Primy muž zemřel po převozu do nemocnice.

Událost se stala v Rudolfovské ulici v neděli odpoledne. Policie informovala o zásahu s tím, že nebezpečí osobám v okolí nehrozí. Kriminalisté příčiny a okolnosti střelby na místě vyšetřují.

Zdroj: ČTK
Další zprávy