Praha - V pražské házenkářské hale Slavie v pondělí vůbec poprvé v Česku vystoupila legendární postava 70. let - Bryan Ferry. Ale kromě nového alba Dylanesque si vůdčí postava Roxy Music přivezla na bedrech nepříjemný skandál.
Poté, co se Ferry pochvalně vyjádřil o nacistických filmech Leni Riefenstahl, zrušil s ním oděvní řetězec Marks & Spencer reklamní smlouvu.
V rozhovoru pro německý Welt Am Sonntag se známý dekadent nechal slyšet, že mu monumentální nacistická estetika přijde "nádherná". "Mám na mysli filmy Leni Riefenstahlové, architekturu Alberta Speera a masové pochody s vlajkami. To je fantastické, jednoduše nádherné."
Oděvní řetězec Marks & Spencer, který založil na konci 19. století ruský židovský obchodník Michael Marks, se proti výrokům Ferryho ostře ohradil a v tiskovém prohlášení se nechal slyšet, že by bylo velmi nevhodné, kdyby se Ferry stal plánovanou tváří podzimní kampaně firmy.
Rozhodnutí Marks & Spencer nezvrátila ani omluva, kterou po vypuknutí skandálu hudebník zaslal do tiskových agentur.
V Praze si možná spravil náladu: zhruba 1500 lidí zvednul po půhodině ze sedadel za přispění desetičlenné kapely včetně sboristek, saxofonisty a hráčky na violu.
Z nového alba jim nabídl Dylanovy hity The Times, They Are A-Changin nebo Knocking´On Heaven´s Door. Samozřejmě zavzpomínal na kapelu Roxy Music, která byla v 70. letech jedním z nejvýraznějších představitelů art rocku a glam rocku.
Roxy Music existují dodnes, dokonce by letos měli přijít s novou deskou. Ale spíš než cokoliv jiného už působí jako vzpomínka na neuvěřitelně tvůrčí začátky, kdy se v kapele střetával názor Bryana Ferryho a Briana Ena.
Zatímco elegantní Ferry byl zastáncem tradiční popové skladby, Ena to táhlo k experimentům. Oděni do vesmírných kostýmů neměli Roxy Music problém přeskočit z dlouhých kytarových ploch do syntetizátorového popu a nejlepším výsledkem takové tvorby je album For Your Pleasure z roku 1973.
Eno pak naplno nakročil k dráze producenta a respektovaného vizionáře a Bryan Ferry po jeho odchodu z kapely pevně převzal žezlo. Z Roxy Music se pomalu stávala jeho doprovodná kapela; rozjížděl sólovu kariéru, ve které se stejně jako v případě Dylana soustředí na coververze oblíbených písní a skladatelů - pochopitelně nejčastěji v typickém, elegantním a dramatickém synthipopovém hávu.