Praha - Po dlouhé nemoci zemřela v pondělí v Praze ve věku 83 let divadelní a filmová herečka, komunistická funkcionářka Jiřina Švorcová. Skonala v léčebně dlouhodobě nemocných v Praze na Malvazinkách.
Švorcová hrála téměř 40 let v pražském vinohradském divadle, v povědomí veřejnosti byla především jako představitelka titulní role televizního seriálu Žena za pultem a také jako jeden ze symbolů minulého režimu.
V letech normalizace působila ve vedení komunistické strany, po roce 1989 zůstala aktivní komunistkou a obhajovala minulý režim. "Byla vynikajícím člověkem, herečkou a recitátorkou, který nezradil své přesvědčení a zaslouží si úctu," prohlásil předseda KSČM Vojtěch Filip, jenž informoval o jejím úmrtí.
"Naše občanské postoje se v 60. letech rozešly, od té doby jsme se spolu nestýkaly," řekla k úmrtí někdejší kolegyně Jiřina Jirásková, která se po pádu komunistického režimu stala ředitelkou vinohradského divadla.
Jako na dobrou zejména divadelní herečku na Jiřinu Švorcovou vzpomíná řada lidí, kteří ji zažili na jevišti. "Když si odmyslím její aktivitu v politice, musím říci, že byla výbornou kolegyní, i když moc blízko jsme k sobě zase neměli," řekl herec Jaroslav Satoranský, který působil na Vinohradech.
Jako na mladého herce na něj Švorcová prý dělala dojem, že se během kariéry v komunistické straně snažila neublížit. Podle pamětníků Švorcová pomohla některým kolegům, kteří se ocitli v problémech. Například Jiřině Bohdalové, za kterou se kdysi přimluvila. "Nikdy mi neublížila a svým způsobem si jí vážím, že nepřevlékla rychle kabát," řekla Bohdalová o Švorcové.
Jinak Švorcovou vidí Pavel Landovský, který pod tlakem normalizačního režimu v 70. letech emigroval. "Dobrá herečka, ale špatný a hloupý člověk, který nevědomky podporoval totalitní vládu a její zločiny. Švorcová byla v týmu těch, kteří se zasloužili o můj déle než dvacetiletý zákaz v československých sdělovacích prostředcích," řekl. S pobavením pak prý sledoval Švorcovou jako protagonistku rozhlasového seriálu Jak se máte, Vondrovi?, který psal pod pseudonymem.
Švorcová se narodila v Kociánovicích u Hradce Králové jako nejmladší ze čtyř dětí v chudé rodině. Když jí bylo pět let, otec zemřel a rodina se přestěhovala do Prahy. V roce 1950 absolvovala DAMU a o rok později nastoupila jako nadějná herečka do tehdejšího Ústředního divadla Československé armády, dnešního Divadla na Vinohradech. Na jeho scéně vytvořila až do svého odchodu v roce 1990 desítky rolí.
Zhruba dvacet postav ztvárnila ve filmu. Debutovala v přepisu Jiráskova Temna, k prvním výraznějším rolím patřila její traktoristka v agitce Cesta ke štěstí (1951). Hrála v Králi Šumavy (1959) a v roce 1962 ztvárnila Boženu Němcovou ve snímku Horoucí srdce. Hrála i v dalším Vávrově snímku Putování Jana Amose.
Často spolupracovala s rozhlasem a dabingem a věnovala se uměleckému přednesu. Podílela se už na počátcích televizního vysílání, později se objevila v řadě seriálů. Největší popularitu jí přinesla televize - především Dietlův normalizační seriál Žena za pultem (1977) a role Anny Holubové.
Do komunistické strany vstoupila Švorcová v roce 1946. Do významných funkcí se prosadila v období normalizace - v roce 1972 se stala předsedkyní Svazu českých dramatických umělců, od roku 1976 byla členkou ústředního výboru KSČ. Převzala řadu režimních ocenění, svého angažmá nikdy nelitovala.
Bez pochybností vzpomínala i na procítěný přednes takzvané anticharty, kterou přečetla v lednu 1977 na shromáždění umělců a kulturních pracovníků v pražském Národním divadle. "Mně to nešlo proti srsti. Pavel Kohout a Jiří Pelikán byli lidé, za kterými jsme v mládí šli, od nichž jsme se učili. Měla jsem pocit, že zběhli od praporu," řekla Švorcová před několika lety.
V roce 1996 uvedl Febiofest poslední díl seriálu Žena za pultem. Švorcová tehdy řekla, že nepokládá případný návrat k divadlu za nemožný. "Věřím, že lidé nepřestanou usilovat o spravedlivou společnost, a je jedno, jak ji budou nazývat," uvedla.
"V době normalizace, kdy jsem byla ve vysokých funkcích - členka ústředního výboru KSČ a předsedkyně svazu dramatických umělců - se mi nabídky vůbec nehrnuly," postěžovala si Švorcová před pár lety, že od počátku 70. let u filmu i pro své vytížení příliš nepracovala.
Přes členství ve vedení KSČ ale na hereckou dráhu nerezignovala, a tak to pro ni byl šok, když ji kolegové z Vinohrad na schůzi Občanského fóra vyjádřili v listopadu 1989 nedůvěru.
"Neměla jsem jiné východisko než dát hodinovou výpověď a jít do důchodu. Odehrála jsem poslední představení, vyklidila stolek, u kterého jsem stárla čtyřicet let, a sbohem navždy," řekla o svém odchodu ze souboru.
Švorcová sice vystoupila z Ústředního výboru KSČ, ve straně však zůstala. V posledních dvou dekádách se účastnila řady stranických akcí, kde často recitovala angažované verše.
