Paříž - Ve věku 74 let zemřel v pondělí francouzský filmový producent a režisér Claude Berri, jenž patřil k významným osobnostem tamní kinematografie.
Kromě postu režiséra zastával mezi léty 2004 a 2007 i funkci prezidenta Francouzské filmotéky. Již v roce 2006 ale utrpěl první mozkovou příhodu. Druhá jej postihla právě uplynulou sobotu; po ní byl převezen do nemocnice, kde po dvou dnech zemřel.
Berri (vlastním jménem Langmann) začínal u filmu počátkem 50. let jako herec, kde navázal mnohá přátelství se svými kolegy - což mu později, když přešel k produkci a režii, umožnilo snadno obsazovat své filmy. Hned jeho první dílo, krátkometrážní snímek Le Poulet (Kuře), získal Oscara.
Dvoudílná adaptace Pagnola
V 60. letech proslul autobiografickým snímkem Pépe a Claude (1967) o židovském chlapci, který je poslán za války na venkov k antisemitskému dědečkovi a musí předstírat, že je katolík. Film úsměvně líčí sbližování hocha a dědečka, a nenásilně přitom demaskuje bezdůvodnost nenávisti.
K jeho dalším úspěchům patří vztahová mozaika Miluji vás (1980) s Catherine Deneuvovou a v roce 1986 dvoudílná adaptace románu Marcela Pagnola Živá voda nazvaná Jean od Floretty a Manon od pramene, jež líčí osudový příběh dvou rodin na francouzském jihu z první poloviny 20. století.
Hrbatý výběrčí daní Jean (Gérard Depardieu) zdědí kousek půdy v malé provensálské vesnici. Věří, že to pro něj, jeho ženu a malou dceru znamená možnost dalšího začátku. V novém bydlišti se však místo štěstí začíná střetávat s nenávistí. Dva farmáři od něj chtějí pozemek levně získat a rozhodnou se ho pomalu, ale jistě ničit.
Deset let po tragické smrti Jeana se život ve vesničce ustálil, má poklidný rytmus a působí idylicky. Farmář César pěstuje květiny a zavlažuje svůj pozemek vodou z pramene, který tenkrát nečestně získal. Je bezdětný, a tak domlouvá svému synovci, aby si našel nevěstu.
Mladík se jednoho dne v horách zamiluje do tančící Manon, dcery zesnulého Jeana. Netuší, že dívka jako malá viděla, kdo za smrtí jejího otce stál nyní se rozhodla vrahům pomstít.
Milenec, Valmont i Asterix
Claude Berri natáčel pilně celých pět dekád. V 90. letech je podepsán pod historickým velkofilmem Germinal podle románu Emila Zoly. V posledním deseti letech se mu dařilo méně se snímky Rozvrat, Posluhovačka a Jeden zůstává, jeden odchází. V roce 2007 stihl dokončit svůj poslední snímek, romanci Prostě spolu, v němž hrála hlavní roli Audrey Tatouová.
Berri byl nazýván kmotrem francouzského filmu zejména kvůli svému producentskému vlivu, který dokonce převyšoval i jeho věhlas režiséra. Jako producent byl zodpovědný například za Polanského Tess (1979), Milence Jeana-Jacquese Annauda (1992) či Královnu Margot Patrice Chéreaua z roku 1994; vesměs tedy adaptace významných literárních klasik. Spolupracoval i na filmu Miloše Formana Valmont (1989).
Tyto filmy by nejspíš nemohly vzniknout, pokud by nebyly fundovány komerčními hity. U nás je známý především Afričan (1983) s Phillipem Noiretem a Catherine Deneuvovou nebo první dva díly hraného Asterixe a Obelixe (1999, 2002).
Ještě loni Berri zaznamenal vůbec největší producentský úspěch s komedií Bienvenue chez les Ch'tis (Vítejte u Ch'tis), která se stala nejnavštěvovanějším francouzským filmem všech dob.
Těžila bohužel z nepřenosné poetiky střetu Francouzů z odlišných částí země a je nepřeložitelná do jiného jazyka; nicméně Hollywood k ní už zakoupil práva na remake.