Los Angeles - Herec Charlton Heston, jeden ze symbolů Hollywoodu, zemřel v sobotu ve svém domě v Beverly Hills ve věku 84 let.
Hned první snímek film Dark City z roku 1950 ho vynesl mezi hvězdy. Za svou kariéru hrál ve více než stovce filmů, od 70. let i režíroval. Naposledy se na plátně objevil v roce 2003.
V roce 1998 hrál v jedné z epizod seriálu Přátelé sám sebe, aby tak připomněl to, co symbolizoval: dobu klasických velkofilmů i klasických hrdinů s tesanými obličeji.
Jeho fyziognomie mu k tomu dala dobré vybavení. "Mám tvář, která patří do jiného století," citovaly agentury jeho častou větu.
V roce 1959 získal zlatou sošku za nejlepší mužský herecký výkon ve filmu Ben Hur režiséra Williama Wylera. Historický příběh židovského knížete za vlády císařů Augusta a Tiberia, klasický velkofilm s ikonickou scénou závodu čtyřspřeží, se zapsal do historie ziskem jedenácti Oscarů. Tuto metu jen vyrovnal v roce 1997 Titanic a v roce 2003 pak tolkienovský Pán prstenů: Návrat krále.
Ztvárnil řadu dalších historických postav včetně Mojžíše, Michelangela, Marka Antonia i Cida. Ale hrál i ve westernech. Dalším památným bodem jeho kariéry byla v roce 1968 postkatastrofická sci-fi Planeta opic podle knihy Pierra Boullea.
V klasice žánru si zahrál astronauta, který s přáteli ztroskotá na planetě, kde vládnou inteligentní primáti - aby zjistil, že tou planetou je Země. Snímek, jehož remake natočil nedávno Tim Burton, zaujal i na svou dobu skvělými maskami.
V roce 2002 herec oznámil, že má symptomy odpovídající Alzheimerově chorobě; podlehl jí v noci na sobotu. Jeho manželka Lydia, s níž se oženil v roce 1944, byla do poslední chvíle s ním.
Heston se narodil 4. října 1923 v Evanstonu v americkém státě Illinois jako John Charles Carter. Filmový debut si odbyl ještě v době studií. V letech 1943 až 1946 sloužil v letectvu, válku prožil jako radista bombardéru B-29.
Jako správný hrdina se výrazně angažoval i mimo plátno a zasahoval do politiky. Jak se měnil svět, který ztělesňoval, původním přesvědčením demokrat a příznivec Martina Luthera Kinga se postupem času přiklonil na stranu konzervativců.
Byl kupříkladu horlivým obhájcem od Boha daného práva na nošení zbraní. Tak ho také zachytil dokumentarista Michael Moore ve svém filmu Bowling for Columbine.
