Londýn - Ve věku 54 let zemřel na pooperační komplikace známý britský režisér Anthony Minghella. Tvůrce devítioscarového Anglického pacienta či historického melodramatu Návrat do Cold Mountain působil v posledních letech rovněž jako předseda Britského filmového institutu.
Minulý týden se podrobil operaci kvůli nádoru na mandlích. Zákrok se zdál být úpěšný, ale pak přišlo krvácení, které lékaři nedokázali zastavit.
Britský premiér Gordon Brown prohlásil, že zemřel jeden z největších britských talentů. Jeho přítelem byl expremiér Tony Blair, pro jehož Labouristickou stranu režisér v roce 2005 natočil reklamní spoty.
Minghella se narodil italským rodičům - výrobcům zmrzliny - na venkově, na britském ostrově Wight. Láska k filmu u něj započala už v dětství; nedaleko od domu jeho rodičů bylo kino, kam často chodil.
Vystudoval a přednášel literaturu na univerzitě, časem se pustil do psaní rozhlasových i divadelních her. V roce 1984 ho londýnští kritici označili za nejslibnějšího dramatika (k divadlu se posléze vrátil jako operní režisér).
Psal rovněž televizní scénáře včetně Inspektora Morse; pracoval též jako dramaturg mýdlové opery East Enders. Filmově debutoval v roce 1991 romantickým snímkem Opravdově, šíleně, hluboce - o vdově, k níž se navrátí její manžel v podobě ducha.
Minghella se stal králem britských kultivovaných melodramat, které sice kritici často označovali za snobské kýče, ale oscarová Akademie i většinové publikum byly těmto příběhům velmi nakloněni.
Největší úspěch autor slavil s romantickým snímkem z období druhé světové války. Anglický pacient z roku 1996 vypráví o zraněném popáleném letci, jehož život sledujeme v sérii retrospektiv.
Tklivý příběh sázel na decentní atmosféru, komplikovanou vypravěčskou strukturu (částečně připomínající román Karla Čapka Povětroň) a procítěné herecké výkony Ralpha Fiennese, Kristin Scott Thomasové a Juliette Binochettové.
Film po celém světě vydělal víc než 230 milionů dolarů. A získal devět Oscarů včetně sošek za režii a scénář. Po několika letech se Minghella pokusil o podobný velkofilm. Návrat do Cold Mountain zasazený do období americké občanské války ale přinesl "pouze" jednoho Oscara pro Renee Zellwegerovou a tržby okolo 170 milionů.
Minghellův nejméně doceněný, přitom filmařsky nejvytříbenější počin byl psychologický thriller Talentovaný pan Ripley - o šarmantním vrahovi, který je schopen díky absolutní vnitřní prázdnotě přijímat dočasně různé identity a vtírat se do přízně lidí z vyšší společnosti.
Ve filmu připomínajícím nejlepší práce Alfreda Hitchcocka exceloval tehdy začínající Matt Damon, druhou hlavní roli ztvárnil Minghellův oblíbený herec Jude Law.
Hrál i v Cold Mountain a také režisérově v posledním dokončeném celovečerním filmu Dveře dokořán o ženatém londýnském architektovi, který se zamiluje do matky mladistvého přistěhovalce, jenž mu vykradl kancelář.
Minghellovým posledním dílem zůstává spoluautorství režie pilotního dílu k televiznímu seriálu The No. 1 Ladies' Detective Agency. Adaptaci knihy Alexandera McCall Smitjetne, která vznikala mimo jiné v Botswaně, začne BBC a HBO vysílat na Velikonoce.
Na kontě měl Minghella rovněž produkci známých filmů jiných slavných kolegů - jako např. Iris (Richard Eyre), Nebe (Tom Tykwer), Tichý Američan (Phillip Noyce), Překladatelka (Sydney Pollack) či Michael Clayton (Tony Gilroy). Do kin přijdou ještě dosud nedokončené filmy The Reader (Předčítač), Love You More a Margaret.
Dosavadní zprávy zatím neříkají, zda stihl dotočit svou povídku do snímku New York, I love you - na něm se podílí celkem čtrnáct slavných jmen včetně režijně debutující Scarllet Johanssonové, ruského režiséra Andreje Zvjagincjeva či jihokorejského Parka Cha-wooka.
Symbolickým rozloučením Minghelly s veřejností se stala závěrečná scéna z nedávného melodramatu Joea Wrighta Pokání, v němž coby profesně starší kolega učinil "svému nástupci" laskavost a zahrál si televizního moderátora, který umožní hlavní hrdince provést svou očistnou zpověď.
Minghella, jehož filmy nekončívaly happy endem, nechal starou spisovatelku ztrápenou dávným hříchem omluvit se za to, že svému románu dodala možná příliš sladkobolný závěr - protože chtěla, aby její postavy na rozdíl od reálných předloh spolu žily šťastně až do smrti.