Osmý film, na kterém spolupracuje se synem, se bude jmenovat Betlémské světlo. "Scénář napsal náš syn Jan podle mých tří povídek. Bude to taková komorní komedie, ve které hraju spisovatele Karla Šejnohu. Vlastně hraju sám sebe," popisuje.
Povídku nazvanou Betlémské světlo vydal Zdeněk Svěrák v roce 2011, odehrává se před Vánoci a vypráví o handicapovaném klukovi Petrovi, který pracuje v chráněné dílně a slovy svého otce skladníka: "neví, co se sluší a co se nesluší".
Petrova matka pracovala na poště, než byla pobočka zrušena. "Když jsme spolu sami doma, maminka poslouchá na stanici Vltava smutnou hudbu a peče štrúdl s ořechama a jabkama, což je moje pochoutka," popisuje Petr v povídce, která se točí okolo betlémského světla. To se podle tatínkovy legendy po vzoru olympijského ohně dostalo z Betléma až na stůl Petrovy rodiny. Tam teď hoří svíčka, kterou nikdo nesmí sfouknout.
Podle anotace, kterou Svěrákovi zaslali Státnímu fondu kinematografie, ve scénáři filmu Betlémské světlo vyniknou laskavý humor i nápaditě spletené příběhové linie. "Hrdina spisovatel potýkající se s osudy postav, za které je odpovědný a které zasahují i do jeho příběhu, vtipné dialogy, a dokonce i úměrná dávka sentimentu slibují divácky vděčný chytrý film," stojí v anotaci.
Produkční společnost Biograf Jan Svěrák s.r.o. na film s rozpočtem 38,7 milionu korun od Státního fondu kinematografie dostane sedm milionů korun.
Zatím poslední snímek Po strništi bos otce a syna Svěrákových měl premiéru v roce 2017. V českých kinech ho vidělo přes půl milionu diváků.
Největšího úspěchu Svěrákovi dosáhli titulem Kolja, který kromě jiného získal Oscara za nejlepší cizojazyčný snímek roku 1996. Před pěti lety Zdeněk Svěrák na festivalu v Karlových Varech převzal od Jiřího Bartošky Cenu prezidenta festivalu za přínos české kinematografii.
Vydavatelství Supraphon připravilo k nynějšímu Svěrákovu jubileu komplet bezmála 24 hodin nahrávek z průběhu několika desítek let. Rozdělené jsou do tří alb. První dvě CD shromažďují povídky, které Svěrák publikoval knižně a pak je sám načetl. Tři povídky čtou Dana Kolářová a Libuše Šafránková.
Třetí CD přináší to, co Svěrák vytvořil pro děti. "Firma mi dala k narozeninám všechno, co jsem napsal a namluvil. A chtěli, aby se to jmenovalo Zdeněk Svěrák - Všechno. Jenže já jsem namítal, že to ještě není všechno, protože chci ještě něco napsat. Tak souhlasili s názvem Skoro všechno," podotýká Svěrák.
Dalším dárkem k jeho narozeninám je nová kniha nazvaná Povídky a jedna báseň, kterou vydává nakladatelství Cosmopolis. "Je to osm povídek a jedna několikastránková báseň ve volném verši, která nemá dokázat, že jsem básník, ale že jsem trochu jasnovidec. Protože v ní jsem v říjnu 1989 předpověděl listopad 1989, takže jsem jasnovidec s výhledem na jeden měsíc," poznamenává Svěrák.
Vedle mnoha ocenění získal Zvláštní cenu Asociace vydavatelů audioknih za mimořádný přínos v oblasti mluveného slova. "Těší mě zvyšující se zájem o audioknihy, protože jsem bývalý 'rozhlasák', takže jsem trochu fanda mluveného slova a všechno, co jsem napsal, jsem také namluvil," líčí.
Zdeněk Svěrák je spjatý především s Divadlem Járy Cimrmana, kde se v 60. letech minulého století objevila fiktivní postava nedoceněného českého génia Járy Cimrmana.
Loni ve Svatém Kříži, který je součástí Havlíčkova Brodu, slavnostně odhalili Cimrmanovu sochu s jeho citátem: "Některé moje myšlenky by se měly tesat do kamene. Ale jenom některé." Což, jak teď připouští Zdeněk Svěrák, "se dá vztáhnout i na mě".
Češi loni v březnu společným zpěvem poděkovali všem, kteří pomáhají v boji proti šíření koronaviru. Z amplionů a z televize zněla píseň Není nutno, jejím spoluautorem je právě Svěrák. "Strašně se mi stýská po divadle a pořád si nemohu zvyknout, že tam večer nejdu a neprodávám smích. Protože to je tak krásné zaměstnání, o které jsme teď všichni ošizeni. Kdo to nezažil, tak nemůže asi pochopit, jak to člověku chybí," dodává k současnému uzavření kulturních zařízení Zdeněk Svěrák.
