Režisér Martin Kotík před filmem Všechno nejlepší natočil situační komedii Pánská jízda. I jejími hrdiny byli muži v nesnázích, a oproti ní je nový snímek o něco málo lepší. Ale to - upřímně řečeno - není pro diváky moc velká výhra. Kotíka pořád zrazují jeho staří známí: nedostatek invence i smyslu pro humor.
Taxikář Jarda má narozeniny. A celý svět se mu je snaží zkazit: jeho manželka se dozví, že má milenku, milenka se na něj naštve, šéf taktéž. A k dovršení všeho musí ráno výměnou za srážku nabrat do taxíku nerudného důchodce Požára, se kterým je pak nucen strávit prakticky celý den. A dopadne to samozřejmě dobře, vysvětlí se, proč je Požár takový prudič, a Jarda se v důsledku jeho pedagogického působení polepší.
Mezitím je film jen zoufale neakční - navzdory tomu, že je to v podstatě road movie. Nemá totiž jasný směr, stejně jako ten taxík se motá po Praze. Nepřijde ani pokus o dramatickou výstavbu: na začátku Jarda prostě důchodce naloží, pak se jím po celý den nechá dusit a totéž činí po telefonu manželka, milenka i šéf. Divák čeká, co z nich při tom vypadne, a ono nic.
Pravda, Dolanský aspoň zvládá svého přihlouplého dobráckého drožkáře s přehledem. Není to žádný De Niro z Taxikáře, ba ani František Černý v Knoflíkářích, ale své kouzlo má a jen díky němu je ten film ukoukatelný.
Kvarteto žen - milenka Lenka, manželka, sekretářka, šéfova tetička - zato působí jen jako převedení obzvlášť vypečeného machistického vtipu na plátno. Milenka je plačtivá a hloupá, manželka trochu fúrie, sekretářka se svůdně usmívá a pomrkává řasami. Tetička je pomatená, takže Janě Hlaváčové odpusťme to přehrávání.
Sestavu doplňuje kvarteto mužské. Pavel Zedníček nezaujme ani neurazí a Tomáš Matonoha má příliš málo prostoru, než aby ukázal, co v něm je. Nejzajímavější je slizounský právník v podání Jaromíra Dulavy a Jiří Vondráček coby pan Chroust.
Přes usilovnou snahu herců dialogy vůbec nefungují, přitom právě na nich je film postaven - ono se taky moc akcí uvnitř taxíku zvládnout nedá. Přesto ho režisér stihl naládovat dějovými nelogičnostmi: Jarda třeba nabídne Požárovi 30 tisíc, aby ho nemusel vozit - proč ho radši nevyšoupne z auta?
Obsazení Viktora Preisse do role hlavního protihráče je zajímavý tah, ovšem spíš marketingový: jeho distingovaný výraz se k téhle roli příliš nehodí. K tomu Preiss je víc televizním než filmovým hercem. Už jeho přítomnost na plátně, stejně jako komunálně satirické výstupy, ještě posilují flashabackový dojem televizní zábavy z 80. let.
Ale i bakalářské příběhy byly občas vtipné. Humor filmu Všechno nejlepší je přinejlepším takový ... taxikářský. S muži volantu ho prý konzultovali, taxikáři se nejspíš nakonec podíleli i na scénáři a na režii - jinak si výsledek vysvětlit nelze.
Názornou ukázkou Kotíkova ne-smyslu pro humor může být třeba jeho definice cílové skupiny filmu: "diváci komedií, primárně 15-45 let, kteří mají rádi Šifru mistra Leonarda, Účastníky zájezdu a Mission: Impossible III". To by nenapsal ani sám život -řečeno s Menšíkem.
Všechno nejlepší, ČR 2006. Scénář Petr Nepovím a Martin Kotík, režie Martin Kotík, kamera Miroslav Č. Čvorsjuk, hrají Jan Dolanský, Viktor Preiss, Vendula Křížová, Pavel Zdeníček, Tereza Kostková, Jana Hlaváčová a další. 93 minut, distribuce Bontonfilm.
