Berlín - Zlatého medvěda pro nejlepší soutěžní snímek 62. ročníku mezinárodního filmového festivalu Berlinale získalo italské vězeňské drama Cézar musí zemřít. I další ceny si rozdělily snímky označované za favority.
Největší z nich, německý film Barbara o lékařce potýkající se s komunistickým režimem v bývalé NDR, nakonec získal "jen" Stříbrného medvěda za nejlepší režii pro Christiana Petzolda. Velkou cenu poroty si odneslo současné maďarské drama o situaci tamních Romů Csak a szél (Jenom vítr) režiséra Benedeka Fliegaufa.
Překvapivější mohou být další laureáti. Nejlepší herečkou vyhlásila mezinárodní jury vedená slavným britským režisérem Mikem Leighem Konžanku Rachel Mwanzaovou za ztvárnění mladé africké vojačky v kanadském filmu Rebelka.
Dánský historický film Královská aféra, který vznikal v Česku a v české koprodukci, dostal dva Stříbrné medvědy: za nejlepší scénář a pro nejlepšího herce. Toho si odnesl Dán Mikkel Boe Fölsgaard, který zosobnil výstředního krále Kristiána VII.
Snímek zachytil největší milostnou aféru dánských dějin mezi osobním lékařem Kristiána VII. Johanem Struenseem a královnou Karolinou Matyldou. Loni se natáčel mimo jiné v Kroměříži, Ploskovicích nebo v Českém Krumlově a z více než třetiny ho financovala česká produkční společnost Sirena Film.
Neuspěl naopak česko-slovinský zástupce Příliš mladá noc, který soutěžil o cenu pro nejlepší celovečerní debut. Tu si odnesl nizozemský snímek Kauwboy režiséra Boudewijna Kooleho.
Vítězný snímek černobíle natočili italští veterání, více než osmdesátiletí bratři Paolo a Vittorio Tavianiové; jejich doku-drama pojednává o inscenaci Shakespearova Julia Césara, kterou secvičí chovanci nejtěžšího římského vězení Rebibbia.
Vězni hrají hlavní role, ale jen jeden je profesionál, zbytek má zkušenosti pouze z místního divadla - a většina pořád sedí za mřížemi. „Hrají jinak, s opravdovou bolestí, kterou normální herci nemají. Prožívají při tom své vlastní utrpení," popisoval Paolo Taviani natáčení hry s odbočkami do myslí vězňů.
"Doufáme, že divákům umožní říct, že i vězni, kteří si odpykávají dlouhý trest, třeba doživotí, jsou také lidmi," dodal k filmu, který pro Itálii získal osmého Zlatého medvěda. Ten poslední je ale už z roku 1991.
Film Christiana Petzolda, který dostal cenu za režii, se odehrává v roce 1980 a vypráví o doktorce, která chce emigrovat do Západního Německa a je za to potrestaná přeložením na malé město.
O maďarském snímku Jenom vítr se už dopředu mluvilo jako o jednom z favoritů jinak spíš nevýrazné přehlídky. Drama Benedeka Fliegaufa (Dealer, Mléčná dráha, Lůno) reflektuje vražedné útoky na Romy, které se v Maďarsku udály v letech 2008-2009 - a Berlinale se tradičně profiluje jako festival, který reflektuje společenská a sociální témata i politické otázky.
Minimalistický film sleduje nepříjemně roztěkanou kamerou zabírající především detaily jeden den jedné rodiny plný nevyřčeného strachu, vzteku a atmosféry ohrožení.
Zápisník z letošního Berlinale si přečtěte zde
Cena za umělecký přínos patří Lutzi Reitemeierovi, kameramanovi čínského snímku White Deer Plain. Cena Alfreda Bauera za díla otevírající nové obzory připadla režisérovi Miguelu Gomesovi, který si v portugalském snímku Tabu stylově pohrává s počátky kinematografie a zejména Murnauovými filmy.
Zvláštní cenu přiřkla porota Švýcarce Ursule Meierové za film Sister - odehrává se zejména v luxusním lyžařském středisku, kde žije dvanáctiletý kluk, který krade, aby uživil sebe i svou nezodpovědnou, nezaměstnanou dospělou sestru.
Všechny tři favorizované tituly už slavily v sobotu odpoledne úspěch u nestatutárních porot. Cenu čtenářů deníku Berliner Morgenpost získala Barbara. Ekumenickou porotu zase zaujal příspěvek bratří Tavianiových. Cenu organizace Amnesty International obdržel Jenom vítr.
Český zástupce na Berlinale, snímek Příliš mladá noc, vyšel naprázdno i při vyhlašování cen nezávislých a diváckých porot. Nezopakoval tak loňský úspěch dokumentu Nesvatbov režisérky Eriky Hníkové, který si odnesl cenu čtenářů deníku Der Tagesspiegel.
"Důležité je pro nás přijetí filmu tady. Máme signály, že byl přijat velmi dobře. A skvělá je sama účast. Tohle by byla taková třešnička na dortu," řekl Jiří Konečný, který loni na Berlinale přivezl i Nesvatbov.
