Ta mlčenlivá tvář se v Silent Hill vůbec neobjeví. Místo ní musí divák vzít zavděk hordami agresivních zombíků a 126 minut sledovat dvě zkrvavené blondýny, jak bloudí opuštěným městem, přičemž jedna z nich neustále volá "Sharon" a druhá říká "What the fuck is going on?"
Rose má totiž starosti s dcerou. Sharon trpí náměsíčností a v noci vykřikuje ze spaní, že chce domů do Silent Hill. A tak se ji Rose rozhodne navzdory manželovi vyléčit tím, že ji tam vezme. I když to je město, které chybí na mapách, a informace o něm najde Rose jen díky tomu, že Silent Hill má product placementovou smlouvu s vyhledávačem Google.
Netřeba dodávat, že v Silent Hill se žádné uzdravení dcerky nekoná. Sharon se záhy ztratí v útrobách města duchů a zoufalé Rose dělá společnost jen policistka, která ji do města pronásledovala. Rosin manžel zatím pátrá v archivech, co způsobilo zkázu městečka Silent Hill, takže jeho role v příběhu je prakticky nulová.
Později se na scéně objeví ještě několik náboženských fanatiků a jedna mysticky blouznící čarodějnice jako vystřižená z nedělní pohádky na ČT1. Projdeme několika prostředími - škola, grandhotel, kostel, podzemní labyrint nemocnice a čas od času se mezitím setmí, zahoukají sirény a ze všech koutů začnou vylézat zombíci.
Film je natočený podle stejnojmenné japonské počítačové hry; to po chvíli pochopí i nezasvěcený divák. Hráč, v tomto případě Rose, běhá opuštěným městem a hledá dítě.
Přitom plní levely hledáním indicií: tu vyloví cedulku s názvem hotelu z tlamy bizarně zkroucené mrtvoly, tu najde kresbičku dcery v hotelové schránce, tu překonává klubko sexy zombie ošetřovatelek v místní nemocnici.
Ta refrénovitost, hledání dcery - siréna - zombíci - hledání dcery - siréna - zombíci, je trochu unavující. Navíc dvě blondýny, tisícovka těch zombíků (z toho jeden s proklatě dlouhým nožem) a milion zmutovaných švábů horor neutáhnou. Napětí se filmu daří vybudit jen občas - prostřednictvím klasických lekaček.
Počítačová hra Silent Hill už vyšla v čtyřech pokračováních i v komiksové podobě. Je podobného druhu jako Resident Evil, ale důležitější je pro ni atmosféra než akce. To je patrné i na filmu.
Právě atmosféru má Silent Hill úžasnou. Filmařům se podařilo vybudovat svébytný svět, v němž mezi vraky aut, prachem, popelem a opadanými zdmi žijí podivuhodné bytosti, které za tmy vylézají ze zdí a úkrytů. Také závěrečná scéna s ostnatým drátem má své kouzlo.
Specifická je i zvuková složka - pod obrazem neustále něco klokotá, hučí a duní. V jedné z úvodních scén, kdy na Rose útočí horda pištících popelavých zombíků, se právě jen díky zvuku daří udržet napětí, protože samy "šedé děti" vypadají spíš legračně, když se klátivě stahují kolem vřeštící hrdinky.
Škoda že v té úžasné atmosféře horda lidí a nelidí jen tupě běhá sem a tam. Ve srovnání s nedávným zombie hororem Hory mají oči Alexandra Ajy je Silent Hill neškodnou zábavou pro letní kina a teenagery. A možná i ty dorazí závěrečná vysvětlovačka...
Silent Hill (Silent Hill), Japonsko/USA 2006. Scénář Roger Avary, režie Christophe Gans, kamera Dan Laustsen, hudba Jeff Dana, Akira Yamaoka, hrají Sean Bean, Radha Mitchell, Laurie Holden, Hannah Fleming, Deborah Kara Unger a další. 126 minut, distibuce Falcon (držitel práv HCE).
