Třeštíková sází na manželské etudy, Remunda na komunisty v Číně. Dokumentaristé ukázali nové filmy

Martin Svoboda Martin Svoboda
27. 9. 2016 15:39
V pražském kině Světozor se konal 12. ročník Večeru s českým dokumentem, na němž se představilo osm chystaných projektů zavedených tvůrců i brzkých debutantů. Premiéru si následně odbyl snímek Slepý Gulliver pedagoga z FAMU Martina Ryšavého.
Český žurnál: Krtek a Lao-c'
Český žurnál: Krtek a Lao-c' | Foto: Czech Film Center

Český dokument si mnohdy idealizujeme oproti tuzemské hrané tvorbě. Prý v něm existuje mnohem víc svobody a možností projevu. Čím blíž k tvůrcům a jejich zkušenostem, tím víc skvrn na téhle představě uvidíme, přesto ale platí, že v rámci dokumentární tvorby se u nás etablovalo několik silných autorských osobností, které do kin dokážou protlačit své vize. U hrané tvorby se s tím setkáváme v mnohem menší míře.

V publiku Večera s českým dokumentem navíc seděli diváci všech věkových kategorií, což odhaluje další rozdíl – hrané filmy u nás mají tendenci demograficky (i jinak) rozdělovat a cílí většinou na jedno konkrétní publikum, zatímco jiné se vůči nim i velmi tvrdě vymezuje. Dokumenty oslovují oproti tomu plošněji.

Zahradník i Herzog

Jako první svůj projekt představil už zavedený Lukáš Kokeš (Pevnost), jehož Nic jako dřív se zaměří na maturanty chystající se do života v nepříliš příznivém prostředí severních Čech. Dokumentarista pořídil prý až 190 hodin materiálu, ze kterého se chystá do dubna příštího roku sestříhat výpověď o prostředí, jež se zdá být od pražského kina Světozor nekonečně daleko. Uvidíme, jestli se vyhne častému problému takto koncipovaných snímků a jeho mladý učeň zahradničiny se nezmění jen v šaška bavícího svojí mizérií zajištěné Pražáky.

Dokumentarista Jan Svatoš chystá na září Archu světel a stínů, která bude poctou nepříliš známým cestovatelům Martinovi a Osa Johnsonovým. Ti jako jedni z prvních pořídili unikátní záběry divokých zvířat i lidí z celého světa a pokoušeli se přesvědčovat civilizované obyvatelstvo počátku 20. století o tom, že džungle není nepřátelské prostředí, ale křehký ekosystém. První upoutávka se poněkud utápěla v patosu, námět však diváky zjevně zaujal a v případě správného uchopení se můžeme dočkat českého ekvivalentu Wernera Herzoga.

Děti online Kateřiny Hagerové budou varovným videem o rizicích pohybu dětí na internetu. Podle projevu režisérky a prezentovaných ukázek se zdá, že půjde především o snímek určený samotným dětem a jejich rodičům méně obeznámeným s internetovým prostředím, tedy spíš tip na projekce pro školu než večerní návštěvu kina. Což ale samozřejmě tento snímek nedělá zbytečným. Hotov by měl být v lednu.

Děti online
Děti online | Foto: Czech Film Center

Filip Remunda představil další díl Českého žurnálu, tentokrát o cestě Vojtěcha Filipa a jeho delegace do Číny. I při celkové Remundově kontroverzi, kterou nasbíral za léta spolupráce s Vítem Klusákem, nejde než obdivovat jeho schopnost dostat se k tak podivně exkluzivním událostem jako komunistická exkurze. Stejně tak se potvrdil i jeho talent efektně stříhat obrazy. Jestli z něj vyplyne víc než další přehlídka odhalování trapnosti v čemkoliv, se ukáže po letošním říjnu, kdy bude snímek dokončen.

Vězni a manželé

Dokument S mámou venku Veroniky Jonášové se zaměří na nepříliš známý fenomén matek, jimž je i při jejich pobytu ve vězení umožněn celkem úzký kontakt s jejich dětmi. Časosběrný snímek sledující tři vězeňkyně bude dokončen v červnu příštího roku.

Zajímavý by mohl být Voříšek zmizík, pocta předčasně zemřelému dokumentaristovi Vladimíru Voříškovi. Ten ve své závěti odkázal spolužačce z FAMU Kateřině Krusové bednu s desítkami materiálu cest po Číně, svými zápisky i básněmi a ona se z materiálu pokusí na říjen příštího roku připravit experimentální dokument, který bude jednak rekonstruovat plánovaný Voříškův film a jednak přiblíží jeho svéráznou osobnost, o níž už kolují mezi studenty FAMU legendy.

The Tap Tap - Postiženi muzikou
The Tap Tap - Postiženi muzikou | Foto: Czech Film Center

Tradičnějším počinem bude nejspíš dokument o populární hudební skupině The Tap Tap s podtitulem Postiženi muzikou. Dokumentaristovi Radovanu Síbrtovi se tu otevírá potenciál přednést velmi zajímavou úvahu o postavení a stylu této kapely a o jejím manažeru Šimonu Ornestovi, jenž je často vnímán jako kontroverzní osobnost. Záleží na tom, kolik odvahy bude mít režisér, který přiznává, že hudba skupiny příliš nezapadá do jeho vkusu.

Poslední prezentující pak byla Helena Třeštíková, jež se vrátila k jednomu ze svých manželských párů z Etud a chystá o nich na leden celovečerní Strnadovi. Nejznámější česká dokumentaristka nabídne jistě další ze svých typických snímků. Ani se netvářila, že by plánovala něco jiného, a záleží na vkusu diváka, jestli v jejích oslavách každodennosti stále ještě nalézá něco zajímavého.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 19 minutami

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy