Recept podává Gyorgy Pálfi pod názvem Taxidermia a chutná to jako obludně surreálný pohled na maďarské dějiny ochucený doslovností. Pokřivená společnost se v režisérově optice ohýbá ještě víc a odpudivost postav se mění ve směšně hrůznou grotesku - ovšem pro toho, kdo v sobě onen pohled udrží.
Snímek přichází do kin v rámci Projektu 100. Je inspirovaný povídkou Lajose P. Nagyho a sestává ze tří příběhů tří generací mužů jednoho rodu. Dědeček je autosexuální maniak a důstojnický sluha z druhé světové války, otec socialistický přeborník v přejídání se a syn zas preparátor zvířat a následně i sebe sama.
Jednotlivé povídky spojuje snad jen to, s jakou zálibou se rochní tu v důkladném zobrazení netradičních sebeukájecích praktik, pak ve zvratcích padajících z úst socialistických jedlíků a nakonec v autopreparátorské synově scénce.
Důstojnický sluha si opaluje svíčkou ochlupení, do penisu zabodává ohnivou pochodeň či onanuje do suku ve stěně, což se mu posléze vymstí kvůli zákeřnému kohoutovi.
Infobox
Při masturbační fantazii zprzní děvčátko se sirkami a vše vrcholí souloží s poručíkovou manželkou na mrtvém praseti, i když možná spíše s oním prasetem. Plodem aktu je každopádně tlouštík Kalman, hrdina druhé povídky, který se narodí s prasečím ocáskem a v prasečí linii početí pokračuje i svým zaměstnáním.
V něm se ve jménu socialismu za zvuků budovatelských písní a doprovodu mávajících pionýrů cpe, aby se stal jedlíkovým šampionem Maďarska. Pak se seznámí se šampionkou konzerváren, které prý tleskal i Fidel Castro, a postupně se stane největším tlouštíkem země.
Dožívá v bytě přeplněném čokoládovými tyčinkami a obklopen kočkami, které rovněž překrmuje, aby se z nich staly šampionky. To už se ale pozornost filmu přesouvá k jeho vychrtlému synovi, preparátorovi Lájosovi.
Tady dojde na scény vycpávání, v nichž tuk, střeva, krev a maso stříkají na všechny strany a zvláště odpornou sekvenci, v níž Lájos s pomocí důmyslného stroje preparuje zaživa sebe sama; odtud název, taxidermia je vycpávání.
Nejcelistvěji působí povídka prostřední, která působivě i s vtipnou nadsázkou evokuje léta socialismu. Je nejvíc dotažená i po stránce vizuální a s radostí paroduje scény stranických sjezdů, jen papaláše na tribunách vystřídali jedlíci a jedlice.
Příběhu důstojnického sluhy a příběhu preparátora naopak chybí dramatický oblouk, který zastupuje jen řetězení hnusu. Taxidermia ostatně působí právě dojmem, že byla natočena tak, aby co nejvíce pobouřila, zhnusila a znechutila.
Tenhle atak ale provádí s režijní jistotou a hýří nápaditými záběry všech těch bizarních událostí. Diváky tak velmi pravděpodobně rozdělí na dvě nesmiřitelné skupiny. Jedni ji budou milovat a druzí při ní budou zvracet. Jisté je, že tenhle film nenechá chladného nikoho.
Taxidermia (Taxidermia), Maďarsko, Rakousko, Francie 2006. Scénář Zsófia Ruttkay, Gyorgy Pálfi, režie Gyorgy Pálfi, kamera Gergely Pohárnok, hrají Csaba Czene, Gergo Trócsányi, Marc Bischoff, Adél Stanczel a další. 91 minut, distribuce Aerofilms.
