Schell: Do Bushovy Ameriky nepojedu

Irena Hejdová Irena Hejdová
31. 5. 2006 9:30
Zlín - Na zlínský festival přijel muž, který jedl eintopf Marlene Dietrichové a George Bushe nazývá kriminálníkem.

Tím mužem je vynikající švýcarský herec a režisér Maximillian Schell. Na večerním zahajovacím večírku převzal cenu za přínos světové kinematografii a už tady dokázal, že je hvězdou první velikosti - tím, že se vůbec jako hvězda netvářil. Ironickými úšklebky reagoval na devótní proslovy a neváhal se rozeběhnout mezi hosty, aby je přinutil přistoupit blíž.

I později se Schell choval mile a uvolněně. Jiskřil charismatem, měl pohotové a vtipné odpovědi. "Můj největší úspěch je, že jsem už v roce uměl chodit. To je větší výhra než Norimberský proces," reagoval na "standardní" otázku, jestli za svůj největší životní úspěch považuje získání Oscara za roli obhájce v Norimberském procesu.

Maximillian Schell v Norimberském procesu (vlevo)
Maximillian Schell v Norimberském procesu (vlevo) | Foto: Aktuálně.cz

Přesto mu prý získání Oscara pomohlo. "Ostatní od vás začnou víc očekávat. Oscar je něco jako doktorát, je to lepší než být jen malý bratr Marie Schellové. Těšil jsem se po Oscarech, že mi tohle přízvisko konečně odpářou, druhý den jsem ale četl v novinách: Oscara získal malý bratr Marie Schellové," říká v narážce na svou sestru, neméně slavnou herečku.

Za nejsmysluplnější zážitek svého života prý považuje chvíli, kdy na řecké Akropoli spolu s Friedrichem Dürenmattem hledali atomy Sokrata. "I když jsme ty atomy nenašli," dodává. S Dürenmattem spolupracoval na filmovém přepisu jeho hry Soudce a jeho kat. Prý málem natočili film s Robertem Redfordem; k překvapivému trojsetkání ale nakonec nedošlo.

Schell natočil také dokument o Marlene Dietrichové. Osobně si ho vyžádala, když předtím odmítla Orsona Wellese či Fassbindera (který jí prý připadal špinavý). Přišla za ním po natáčení Norimberského procesu do hotelu a přinesla mu eintopf.

Infobox
Autor fotografie: Aktuálně.cz

Infobox

  

  • Herec, divadelní a filmový režisér, producent a spisovatel Maximillian Schell (1930) patří mezi nejznámější německy mluvící světové hvězdy. Hrál mimo jiné ve filmech Norimberský proces, Mladí lvi, Železný kříž, Left Luggage aneb Kufry pana Silberschmidta či Drtivý dopad. Žije střídavě v Los Angeles a v Rakousku. Je také kmotrem Angeliny Jolieové.

"Byla u mě od dvou odpoledne do jedné v noci. Řekla, že chce, abych ten film udělal já, ale že v něm nechce být vidět. A jak to mám asi natočit, když to má být dokument o vás, řekl jsem jí. To je váš problém, odvětila," líčí Schell začátek spolupráce.

Ze začátku prý byla milá, později ale na Schella nadávala a chtěla ho zažalovat. "Říkala mi také, že se vůbec neumím chovat. Abych šel domů k mamince a naučil se způsobům. Hned jsem za maminkou šel, ale ta mě nic takového naučit nemohla - sama žádné způsoby neměla," pokračuje Schell. Dokument Marlene byl nominován na Oscara, Schell byl na prestižní sošku navržen šestkát - třikrát jako režisér, třikrát jako herec.

Pohotově se Schell vyrovnal také s otázkou, jaký je jeho vztah k filmům pro děti a mládež, kterým je zlínský festival zasvěcen: "Miluji děti. Jsem nadšený, když je vidím třeba na letišti. A často si pak říkám, co se z těch milých malých dětí asi stane, až vyrostou," dodal lakonicky.

Zvážněl jen ve chvíli, kdy došlo na debatu o americké zahraniční politice. "Miluju Ameriku, chovali se tam ke mně skvěle. Ale dokud bude prezidentem Bush, tak tam nepojedu," říká kategoricky herec, kterého proslavilo účinkování v amerických filmech Mladí lvi či Drtivý dopad.

Film Marlene Maximilliana Schella
Film Marlene Maximilliana Schella | Foto: Aktuálně.cz

"To, co Bush dělá, je kriminální. Nevidím ani jediný důvod, který by ospravedlnil jeho iráckou invazi," říká: "Kdybyste Bushe, Husajna, Merkelovou a další politiky dali do jedné hry, tak je to jasná komedie."

"Podle mojí přítelkyně moc mluvím," přiznal. A měl pravdu - na každou otázku reagoval nadšeným vyprávěním neuvěřitelných historek. Tiskovku přetáhl na úkor svého dalšího programu o několik desítek minut.

Jen aby mohl promluvit třeba také o strašných amerických celnících, o tom, jak byl zdrcen sovětskou okupací Československa v roce 1968, o Václavu Havlovi i Franzi Kafkovi (hrál hlavní roli v adaptaci Kafkova Zámku) i českých a švýcarských hokejistech.

Ale Schella je radost poslouchat a ve svých pětasedmdesáti vypadá výborně. "Když byla moje babička malá, tak vás velice obdivovala," říkají prý často půvabné mladé dámy herci a režisérovi, který v současné době pracuje na filmu o Napoleonovi a Beethovenovi.