Recenze - John Kramer alias Jigsaw (Tobin Bell) byl umírající muž, který pozoroval, že si ostatní dostatečně neváží svého života. A začal některé z nich zavírat do pastí.
Z nich sice mohli uniknout živí, ale museli přitom trpět tak, jak si předtím jen těžko dokázali představit. Málo jich z nich vyšlo živých, aby se mohli ze svého - nyní plně procítěného - žití radovat.
Kramer není demokrat. Svobodu bytí vám umožní pochopit pouze následováním svých pokynů, alternativou špatné volby je smrt. A protože na cestu za vlastní „svobodou" se rozhodli nicnetušící oběti následovat i mnohem svobodnější a poučenější diváci, máme možnost se jeho počínáním „kochat" už popáté.
Pojďme rovnou k věci: Je Saw V tak dobrý jako první dvě části série, nebo tak hrozný jako její dosud poslední čtvrtý díl? Ani to, ani ono. Další halloweenský příspěvek se pohybuje někde mezi.
Strýček Jigsaw nepřišel
Pokud se podíváme na ostatní slavné hororové-slasherové série jako Noční můra v Elm Street, Pátek třináctého, Halloween nebo Vřískot, vidíme, že se od hrůznosti posunovaly k makabróznosti a na někdy chtěnou, někdy zřejmě nechtěnou komediální úroveň.
| Čtěte také: I psychopatická hra na smrt musí mít svůj smysl Saw 3: Všude krev, nikde žádný horor Ministr přikázal: Ten film mladí neuvidí |
Děsí nás neznámo - a z nechutného a tajemného zabijáka Kruegera se v krvácích na Jilmové ulici postupně stal rozverný strýček Freddy hrající si s uniformními a mnohem méně zajímavými oběťmi, kterým jsme jejich kruté osudy spíše přáli.
Je tak vcelku úctyhodné, že do této nezamýšleně sebeparodické polohy ani při pátém pokračování Saw nezabředl, ačkoliv k ní předchozím dílem mířil.
V aktuálním pokačování - na který bude za rok navázáno alespoň prozatím definitivní šestkou -tak přestali tvůrci z Jigsawa dělat romantického hrdinu bojujícího s krutostí světa a vztahem k osudové ženě.
Vrátili mu jeho předchozí aureolu chladného kalkulátora, která mu tak slušela, a také mu opatřili mnohem tvrdšího pomocníka, než byla roztřesená a do Jigsawa zamilovaná Amanda Youngová z třetího dílu.
Detektiv Mark Hoffman (Costas Mandylor) vystupoval jako zloduch už ve čtyřce, ale teprve nyní dostalo jeho jednání nějakou logiku; dříve jsme si mohli ťukat na čelo a přemítat, jestli nemohli tvůrci přijít s nějakým lepším řešením než vymýšlet Jigsawovi zemřelému na konci trojky nové a nové pomocníky.
Návrat do středověké mučírny
Komediálním efektům se nicméně nevyhne ani recenzovaný kousek. Mezi kuriózními momenty je například Jigsawův flashbackový proslov k Hoffmanovi o tom, že „zabíjení se mi hnusí", prozření posledních obětí procházejících pastmi doprovázené vleklým vyžvaňováním, zatímco jim ubíhá drahocenný čas, i závěr, ve kterém se polopaticky dozvíme to, co jsme už dávno věděli.
Protože se jedná o detektivní zápletku, je lépe ni prozradit jen to nejnutnější. Setkáme se se starými známými: je tu Jigsaw, jeho žena Jill (Betsy Russell), Hoffman a detektiv Strahm (Scott Paterson), který Hoffmana podezírá a je mu na stopě.
Kromě toho je zde nová větší postava agenta FBI Ericksona (Mark Rolston), se kterým budeme mít jistě tu čest i za rok v posledním díle, plus nezbytné „maso na jatka" v podobě pěti nešťastníků zavřených v nové Jigsawově pasti.
Fanoušci série jistě zaplesají nad očekávanými ingrediencemi v podobě napětí, rezavějících podzemních chodeb, temných tunelů, vlhkých stěn, světel baterek, mechanických mučících nástrojů i nad všeovládajícím a všudypřítomným hlasem neviditelného vládce, který do tohoto veskrze středověkého světa kobek a hladomoren přináší dotek médií jednadvacátého století.
Má však opětovný návrat do hradní mučírny co nabídnout i ostatním? Myslím, že ne.
Dolů a zase nahoru
Někteří - mezi nimiž je i autor těchto řádků - jen s rozpačitostí sledovali pozvolný úpadek a rozmělňování světa prvních dvou kvalitních dílů. Pětka sice zvedá laťku pro skokany opět výš, není však v rámci série ani dějově inovativní (což se u trojky a čtyřky nicméně ukázalo jako chyba), ani myšlenkově inspirativní, ani hororově působivá.
Nepřišla také s žádnými zajímavými postavami a nové pasti jsou tu jen proto, aby se dodržela pravidla série: zda v nich téměř nijak neindividualizovaní „hrdinové" zemřou, nebo nikoli, bude divákovi srdečně fuk.
Ti, kterým se nelíbil už první díl, se pravděpodobně vyhnou i poslednímu. A k případným novým divákům je telenovelová Saw vyloženě nepřátelská.
Nepřátelská telenovela
Podobně jako u tohoto takzvaně "ženského žánru" (ženy jsou dle tohoto dělení emotivnější a schopnější orientovat se lépe v komplikovaném ději) máte coby nováček u Saw jen malou možnost, že budete chápat, co se na plátně odehrává - respektive že vás to bude zajímat. Ale i těm, kteří si je před dalším halloweenovským nášupem nesjeli znovu, bude činit orientace potíže.
Nejenže se jako na obrazovkách děj zaplétá a zaplétá, ale také se neustále vracíme do minulosti, abychom ozřejmili to, nač tvůrci dříve „zapomněli", postavy mění motivace a z kladných se stávají záporné apod., atd.
Pokud tedy nový divák zcela nerezignuje na sledování kostrbaté a neustále přepisované logiky děje úplně, bude se muset po filmu ponořit do studia předchozích částí, aby si udělal alespoň trochu jasno v tom, nač se díval.
Suma sumárum. Pátý díl není takovou slátaninou jako čtyřka, ale kvalit prvních dvou nedosahuje. Posunul sérii dále, aniž by však provedl úspěšnou soudní obhajobu svého vzniku.
Saw 5, USA 2008. Hrají Mark Rolston, Meagan Good Tobin Bell ad. Režie David Hackl. Distributor Hollywood Classic Entertainment, 88 minut. Premiéra v ČR: 30. října 2008.
