reklama
 
 

Recenze: Percy Jackson je videoherní sen adolescentů

14. 2. 2010 11:40
Film Zloděj blesku prodává hlavně sám sebe

Recenze - Abych ušetřil rodičům dětí bez občanky zbytečné čtení a rozčilování, hned v úvodu doporučím: Vezměte je na to! Jděte bez obav, že by jim tenhle zážitek mohl nějak zkomplikovat život (jen ho o dvě hodiny zkracuje).

A vězte, že svým ratolestem prokazujete neocenitelnou socializační službu, protože pak se budou moci před svými vrstevníky vytahovat a tvářit se, že je to bavilo ještě víc, než je to bavilo doopravdy.

A teď poněkud obšírněji pro ty, co se rádi „zbytečně" rozčilují.

Hollywoodská mastička…

Jedno si ujasněme: Percyho Jacksona je třeba hodnotit především jako „produkt" a až pak jako „film". Výrobek, který jistě uživil spousty filmových a marketingových profesionálů. (Pro)mazaný stroj na vydělávání peněz, jehož hlavním účelem tedy není vyprávět nám pozoruhodný příběh a předávat „poselství", ale v každém okamžiku prodávat sám sebe.

Tvůrcům nejde o to zapojit (byť minimálně) do hry naše myšlení a rozhodně v nás nechtějí vytvářet nějaké intenzivní emocionální rozpory. Vše podstatné se odehrává v rámci naleštěného povrchu: naše oči atakuje série dočasných atrakcí, u nichž se předpokládá, že je toužíme vidět, a naše uši pak nalhávání, které bychom asi měli chtít slyšet. Zvláště pokud je nám mezi 10 a 15 lety; a obzvláště pokud jsme ještě k tomu bílý Američan.

Zjištění to sice není Zeusvíjak objevné, ale nutné pro povinnou porovnávačku podstaty světa Percyho Jacksona a Harryho Pottera, v jehož rodové linii by měl být přímým nástupcem. Ať už si totiž o filmech s Harry Potterem myslíme cokoli, nemůžeme jim upřít promyšlenou mytologii, soudržné vyprávění a fikční svět, jehož logika nám nerve mozek z hlavy.

…proti uhrům

Percy Jackson je newyorský středoškolák trpící nepřítomností otce, přítomností otčíma, dyslexií a hyperaktivitou. Znělo by to jako encyklopedie problémové puberty, kdyby Percyho otec nebyl antický bůh mořských hlubin Poseidon, dyslexie by nemaskovala schopnost číst starořečtinu a hyperaktivita zase bojové reflexy poloboha.

A ten buranský otčím je samozřejmě také součástí vyššího záměru - jeho pronikavý odér má překrýt pach herojské krve a chránit tak božího potomka před hordami nepřátelských zrůd.

Upa kůl zjištění: všechno, co vás v životě dosud diskvalifikovalo, je vlastně obrovská výhoda. A tím to teprve začíná. Olymp máte samozřejmě kousek za barákem. Nad Empire State Building, samozřejmě - Hádova říše je zase pod nápisem HOLLYWOOD.

Váš jediný kulhavý černošský kamarád, který za vámi všude dolejzá, je v tomhle puberťáckém snu váš „satyr strážný". A ta nepříjemná učitelka angličtiny, co jste si o ní vždycky mysleli, že je pěkná fúrie… ona totiž JE fúrie.

Jak už to chodí, když se tohle vše provalí, musíte utíkat. Kam jinam než mezi „své". Najednou máte spousty polobožských kamarádů a dennodenně hrajete mečovací obdobu paintballu a nikdo vás za to neseřve, protože tady se tomu říká výcvik a jednou vám to bude móc užitečné. Po první vyhrané bitvě jste za hvězdu a učitelé vám najednou říkají věty jako: „Opustil jsi tábor, vzepřel ses mým rozkazům, a proto jsi můj nejoblíbenější žák." No, nekupte to!

Hollywoodská videohra…

Tyto promyšlené ataky na sny odcizených nepochopených puberťáků o změnách statusu a rychlém, bez námahy dosažitelném životním úspěchu jsou pak propojeny nikoli opravdovým příběhem, ale jakýmsi videoherním pobíháním po levelech primitivní adventury. Zabij tady tu zrůdu a vem jí artefakt, abys mohl postoupit do dalšího kola. Kalkulace: cílové publikum to ocení, protože tak to má doma u monitoru rádo.

Okamžitý fotogenický efekt, často silně samoúčelný, tu zkrátka má přednost před čímkoli, co by podpíralo a budovalo vyprávění. Napětí se ztrácí, protože například ústřední zápletka s ukradeným Diovým bleskem je pro všechny ty svévolné atrakce a náhody divákovi vlastně ukradená.

A na podobnou scenáristickou nesoustředěnost narazíme i v charakterech vedlejších postav, které se lámou podle toho, jestli z toho kouká nějaká ta hláška nebo efektní záběr. Nemluvě o těch volovinách, co jsou občas nuceni vypouštět ze špatně napsaných úst...

Otázka „co herci, mají si kde hrát?" se tím pádem jeví dost zbytečná. Přestože na výplatní pásce nechyběli jak prvotřídní charakterní hráči Uma Thurmanová, Catherine Keenerová či Joe Pantoliano, tak šarméři typu Pierce Brosnana a Seana Beana, jejich působení na plátně je přinejlepším zemdlelé; ve slabších momentech se dostavuje i nekoncentrace a ochotnická exprese.

Logika produktu nám ovšem našeptává, že to je nakonec i správně, protože kdo má vynikat nad všemi, je přece Percy! A ten je díky dnes už zavedenému 17-letému profíkovi Loganu Lermanovi (Patriot, Gamer) i přes floutkovitou protekčnost alespoň snesitelný.

…o domácím násilí

Ale dost s tou litanií, nakonec totiž existuje minimálně jeden podstatný důvod, proč bych své ženě návštěvu biografu klidně doporučil. Průměrný řemeslník s nálepkou hitmakera Chris Columbus (minimálně Sám doma 1, 2 a Harry Potter 1, 2) jako by se tady rozvzpomenul na své scenáristické počátky pod Spielbergovým dozorem (Gremlins 1, 2 a Pyramida hrůzy) a objevil osmdesátkovou Ameriku.

Čili, právě v duchu školy svého mistra autorsky vyzdvihává z prvního dílu knižní fantasy pentalogie Ricka Riordana nejen očekávatelný motiv smíření nezodpovědného, dětinského otce s předčasně dospělým synem. Koncept bezproblémového výrobku je tu infiltrován neočekávaně palčivým tématem, když jsou dětskému diváku srozumitelně přiblíženy pocity ženy, která je v nešťastném vztahu uzurpována partnerem. 

A obě závěrečná gesta osvobozujících se žen - byť se odehrají v mezích politicky korektní rodinné komedie - vdechují prvnímu a zároveň možná i poslednímu dobrodružství Percyho Jacksona alespoň nějaký život a smysl. Ale třeba v Hollywoodu opravdu nastala doba pro opětovnou renesanci antických motivů.

Jak dokazuje např. 300: Bitva u Thermopyl, mají k sobě Řecko a "Severoamerická říše" svůdně blízko a je pravděpodobné, že po Leterrierovu remaku Souboje titánů bude únikuchtivé publikum éry finanční krize vyžadovat v aréně multiplexů další „sandály adidasky".

Co na to Diova parta strážící (zřejmě před barbary) "momentálně nejvyšší budovou USA", těžko říct. Je ovšem jisté, že duše v losangelském podsvětí budou hořet zas o něco veseleji a učitelé dějepisu celého světa budou mít dost práce s tím, aby studentům vysvětlili, že Perseus opravdu není syn Poseidona.

Percy Jackson: Zloděj blesku
Percy Jackson & the Olympians: The Lightning Thief
Žánr: Dobrodružný, Fantasy, Komedie
Režie: Chris Columbus
Obsazení: Logan Lerman, Rosario Dawson, Uma Thurman, Pierce Brosnan, Sean Bean, Alexandra Daddario, Catherine Keener, Steve Coogan, Kevin McKidd, Melina Kanakaredes, Erica Cerra, Brandon T. Jackson, Joe Pantoliano ad.
Délka: 118 minut
Premiéra ČR: 11.02.2010

autor: Jan Bušta | 14. 2. 2010 11:40

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama