Recenze - Johnnyho Deppa už hodně dlouho nikdo nenutil hrát nějakou civilní postavu a nechat ho prožívat hluboké emoce. Všichni spoléhají na to, že povýšil pitvoření na umění a že jeho postavy schválně působí vyšinutě, nadživotně až neživotně (jako by na přechodu mezi životem a smrtí). Či - jak to říct jinak - jako by už byly z animovaného filmu.
Nejvíc animovanou-hranou kreací byl doposud kapitán Jack Sparrow z Pirátů z Karibiku, ale Depp je jinak v poslední době stále víc přímo obklopen animací, graficky stylizován a dotvářen pomocí počítačových triků (především ve filmech Tima Burtona - Karlík a továrna na čokoládu, Mrtvá nevěsta, Sweeney Todd, Alenka v říši divů, či u Terryho Gilliama: Imaginárium dr. Parnasse).
Že jej nyní prývě režisér Pirátů z Karibiku Gore Verbinski využil ve svém prvním čistě animovaném filmu Rango v hlavní roli ztřeštěného chameleona (již přitom bývají docela apatičtí) pak potvrzuje definitivní vstup Johnnyho Deppa do říše hereckých hvězd, které už ani nejsou skutečné.
Podřízen Deppovu charismatu
Rangovi Depp propůjčil nejen hlas, ale i typická gesta a mimiku. Film je přitom tak dokonale animovaný, že v onom tvorovi poznáte Deppa dokonce i v dabované verzi. Zásluhu na tom má nejen studio ILM, které se specializuje na fotorealistické triky, a nejen způsob natáčení, kdy dabéři své role odehráli v kostýmech svých postav přímo společně na place (obvykle se přitom ve studiu vůbec nepotkají). Animátoři si je natáčeli a při vytváření postav pak napodobovali (nikoli přímo technicky zkopírovali).
Vliv na Rangovu osobnost a povahu celého filmu má hlavně to, že je podřízen Deppovu charismatu, jeho metodicky využívané poruše soustředění, a vychází mu vstříc i právě v tom, že hlavní postavou je chameleon, tedy i Deppova hvězdná značka. Na rozdíl od jiných herců se Depp nebojí vypadat stále jinak.
Ovšem současně za všemi těmi proměnami vidíte stále Deppa, jak si hraje. Není typ herce, jako býval Robert De Niro nebo dnes Daniel Day-Lewis či Christian Bale, kteří s rolí absolutně splývají a sžívají se s ní. Depp má nad většinou rolí nadhled a zdá se, jako by na publikum mrkal „podívejte se, jak mi to pěkně jde, to jsem ale roztomilej rošťák, co?" Ze svého prokletí „nebýt v roli" se tedy Depp může nejlépe vyvléknout právě animákem, kde „za něj" hraje animovaná postavička, která je ještě excentričtější a bláznivější, než by se dalo zvládnout naživo.
Třeba filmy od Pixarů si sice vybírají dobré herce, ale ti nemají být rozpoznatelní za postavami, které dabují, a naopak třeba v DreamWorks si na Shreka vybrali z podivného důvodu Mika Myerse, jenž má na zlobra neočekávaně měkký hlas. Rango coby postavička i film stojí a padají čistě na Deppovi; reklamní slogan ostatně jasně hlásá „Johnny Depp is Rango".
Nejenom touto sázkou na hvězdu a odhalením její „zvířecí stránky" se však Rango vymyká mezi současnými animáky. Dovolí si dokonce jít hrdě proti trendu promítání ve 3D a „spokojí se" jen s famózní výrobně 3D, ale na plátně klasicky placatou animací.
Risk v tom naštěstí není velký, protože animace v Rangovi je o jednu dvě generace dále než ve zřejmě jakémkoli jiném filmu, pomineme-li třeba Gluma v Pánovi prstenů. Jenomže tady se vedle sebe prohání najednou desítky Glumů na čistě počítačovém pozadí, které prakticky nejde odlišit od stylizovaně nasvíceného reálného prostředí natočeného na reálnou kameru.
Zdaleka ne tak korektní
Posledním bodem, v němž se Rango odlišuje od záplavy jiných animáků pro celou rodinu, je ten, že míří spíše na dospělejší publikum a není tolik pro děti. Na několika místech překvapuje černým humorem nebo halucinogenními sekvencemi a není zdaleka tak korektní jako mnoho jiných snímků, které chtějí být hlavně dobře prodejným zbožím.
Žádná postavička - kromě Ranga - tu není tak roztomilá, aby se z ní mohla stát figurka na hraní. Děj se odehrává ve vyprahlém mexickém pouštním městečku Dirt (z jednoslabičných důvodů do češtiny přeloženo jako Prach), kde sídlí notně zdegenerovaná zvířátka, jejichž sociální a kulturní podmínky připomínají dávný lidský Divoký západ.
Film neřeší, proč zvířata v době existence automobilů jezdí na koních, tedy na kuřatech, a jak to, že jsou různé druhy fauny stejně velké, či naopak nepoměrně větší. Tyto nesrovnalosti zapadají bezproblémově do bizarní poetiky filmu, jenž se občas atmosférou pohybuje na hranici drogového tripu. Ne náhodou se na začátku Rango při vypadnutí z terária při prudkém zabrzdění auta rozplácne na předním skle hrdinům z filmu Strach a hnus v Las Vegas - o totálně sjetému spisovateli Hunteru S. Thompsonovi/Raoulu Dukovi a jeho kumpánovi Dr. Gonzovi (Thompsona přitom před lety hrál právě Depp).
Příběh pak připomíná spaghetti westerny Sergia Leoneho, hemží se to tu odkazy na Clinta Eastwooda a Mé jméno je Nikdo. Rango se vlastně ani nejmenuje Rango, jméno si vymyslel stejně jako historky o hrdinských kouscích, jen aby přežil v drsném prostředí a chameleonsky s ním splynul. Jenomže obyvatelé městečka z něj udělají šerifa a donutí ho pátrat, kam mizí voda (tady už znalci čuchají čuchají Čínskou čtvrť od Romana Polanského).
Snesitelnější než u hraného filmu
Režisér Verbinski možná konečně (a možná taky naposled) našel ideální formát, který mu umožňuje rozvinout rozjívenou fantazii; je opravdu otázka, zda se jeho "malý" experiment za 130 milionů zaplatí. Rango působí trochu jako reparát za nepovedenou komedii Mexičan, a naopak příliš krotkou kombinovaně hranou a animovanou komedii Hon na myš. Verbinského trilogie o Pirátech z Karibiku se postupně pouštěla ze řetězu, až byl třetí díl nesnesitelně přeplácaný a taky rozvleklý.
I Rango až marnotratně přetéká nápady a vtípky, ale k animovanému snímku tato kulometná rychlost sedí víc; příběh také naštěstí není tak rozsáhlý, respektive nehraje si na komplikovanou mytologii, takže nezačne nudit. V několika akčních scénách se sice podléhá módě vše zrychlovat až na úroveň, kdy si akci není možné vychutnat - ale opět, v animáku je to snesitelnější než u hraného filmu.
Rango musí čelit nebezpečí, že se přese všechnu propracovanost a zábavnost bude líbit spíše menšině typického publika, které chodí na snímky o „praštěných, ale dobrosrdečných zvířátkách". Zdá se, že kromě velmi nenáročných rodičů, kteří vezmou zavděk čímkoli, co na chvíli utěší jejich potomky, tu vznikla silná skupina diváků, kteří za etalon považují vše od Pixarů a poněkud anarchistický Rango jim nesedne.
Rango se přitom na rozdíl od Pixarů blíží konvenčním hraným filmům jen grafikou, ale ne už způsobem vyprávění a jednotlivými motivy. Pixaři se snaží dělat roztomilejší verze hraných filmů a dojímat na jakési přijatelnější úrovni popkulturně sdílené infantilnosti; díky tomu nebývají jejich výrobky označené za kýč.
Osobně dávám přednost nevyváženému Rangovi, který míří víc ke kořenům animované grotesky („cartoonu") z 50. let, jaké dělal Chuck Jones (autor slavného Road Runnera), ale stihnul na sebe nabalit i hippísáckého a punkového ducha 60. a 70. let.
P. S. Dabing, který slyšíte v českém traileru, je úplně jiný než v kinech. Tím se nenechte odradit. Bohužel, ani slušný český dabing se nevyrovná originálu, jehož titulkovaná verze běží v Česku jen v jediné kopii.
| Rango | |
| Rango | |
| Žánr: | Akční, Animovaný, Dobrodružný |
| Režie: | Gore Verbinski |
| Obsazení: | Johnny Depp, Isla Fisher, Abigail Breslin, Ned Beatty, Alfred Molina, Bill Nighy, Stephen Root, Harry Dean Stanton, Timothy Olyphant, Ray Winstone, Ian Abercrombie, Gil Birmingham, Claudia Black, Blake Clark, Patrika Darbo, Beth Grant, Ryan Hurst, Vincent Kartheiser, Lew Temple, Alanna Ubach, Gore Verbinski, Kym WhitleyJohnny Depp, Isla Fisher, Abigail Breslin, Ned Beatty, Alfred Molina, Bill Nighy, Stephen Root, Harry Dean Stanton, Timothy Olyphant, Ray Winstone, Ian Abercrombie, Gil Birmingham, Claudia Black, Blake Clark, Patrika Darbo, Beth Grant, Ryan Hurst, Vincent Kartheiser ad. |
| Délka: | 107 minut |
| Premiéra ČR: | 10.03.2011 |
