Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí je film natočený podle téměř stejnojmenné divadelní hry Reného Levínského, která byla nominována na Cenu Alfréda Radoka za nejlepší současnou divadelní inscenaci. René Levínský spolupracoval i na scénáři filmu, který společně natočili debutující reřiséři Pavel Göbl a Roman Švejda. První projekce filmu proběhla dnes v Praze.
Film vypráví příběh jednoho předměstského nádraží uprostřed horkého léta. Atmosféra tu je ospalá a lehce monotónní. Podobná je i atmosféra filmu: nic se tu zdánlivě neděje, čas plyne, postavy si řeší své pracovní povinnosti a vedou dialogy "o ničem". Ve filmu hraje řada neherců a dosud nepříliš známý herců, v jedné z hlavních rolí se objeví Jaroslav Dušek. Film je postaven na velmi autentických, důkladně odpozorovaných dialozích, do kterých se ale mísí směs poetických obrazů a filozofujících mouder, která působí z úst "prostých" postav poněkud strojeně.
Na filmu je dobře zřejmé, že byl natočen podle divadelní hry: dialogy jsou lehce divadelní, nejen ve své kvalitě, ale i v kvantitě. Výsledkem je směs autenticity a divadelnosti, znatelných neherců a dobrých herců, vydařených scén a debutantských rozpačitostí. Autenticita filmu Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí je ale přesto velká a za filmem je cítit sympatická snaha tvůrců ukázat život obyčejných českých lidí.
Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí má premiéru 5. ledna 2006. Podrobnou recenzi filmu přineseme v den premiéry. Více o filmu se dozvíte ZDE.
#reklama
