Oko nad Prahou s láskou sleduje Kaplického

Irena Hejdová Irena Hejdová
3. 10. 2008 7:30
Dokument o blobu bude mít premiéru za rok
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Dokument o Janu Kaplickém a jeho blobu právě natáčí režisérka Olga Špátová a manželka slavného architekta Eliška Kaplická.

Autorky začaly loni 28. února, jen několik dní předtím, než Jan Kaplický odhalil svůj návrh nové Národní knihovny. Blob na Letné se ale následně stal celospolečenským tématem, ve kterém diskuse o samu budovu posléze začaly symbolizovat i dávné politické spory.

Chobotnice znovu vyvolala z hlubin dlouholetou vontovskou otázku "Havel, nebo Klaus" a prudké ohlasy jejich spřízněnců. Odtud byl jen kousek k politizaci nové knihovny - a také důvod, proč zúčastnění začali měnit své postoje.

Jako Pavel Bém, který z dřívějšího nadšeného pro přešel k váhavému proti. Podle autorek dokumentu je nejvyhraněnější postavou v tomto dramatu právě pražský primátor.

"Jeho někdejší nadšená slova na adresu Kaplického knihovny se ze dne na den proměnila v její odmítání," píší v explikaci projektu.

Podle původní koncepce měl film sledovat vznik stavby od projektu po výstavbu. "Myslely jsme, že půjde o normální sběrný dokument," říká Kaplická a Špátová dodává: "Když jsme začaly točit, věřily jsme, že vznikne radostný film. Nakonec vzniká spíš politické drama."

Je přinejmenším lidsky pochopitelné, že autorka a manželka nezůstaly mimo a jejich Oko nad Prahou nesleduje ono drama nestranně.

Hodinový snímek v koprodukci České televize a s podporou Státního fondu kinematografie se nakonec vyhraňuje jako obhajoba Kaplického budovy a snahy o její postavení. Sleduje cestu za realizací projektu na Letné a vyptává se i řady dalších aktérů kauzy.

Zahu Hadid a Evu Jiřičnou - architektky a členky mezinárodní poroty, která rozhodla o Kaplického návrhu - doplňuje architekt a herec David Vávra či historik architektury Zdeněk Lukeš.

Foto: Ludvík Hradilek

Vystupují tu zastánci stavby, jako teď už čerstvě odvolaný ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek či exprezident Václav Havel i její odpůrci v čele s Bémem či Milanem Knížákem.

Součástí filmu mají být nejen události související s vývojem projektu a výpovědi, ale i animace a vizualizace budoucnosti - nejen podle Kaplického.

Film by měl být hotov za rok na podzim; ať už kauza blobu dopadne jakkoliv. "Náš plán je ukončit natáčení v dubnu 2009," říkají autorky.

Až poté se s ČT rozhodnou, zda budou usilovat o kinodistribuci plného celovečerního formátu, či zda zůstanou u "televizního" formátu 57 minut. Film by měl mít v České republice premiéru 28. října 2009.

 

Producentka Kaplická: Točíme dokument s otevřeným koncem

Usilujete o objektivní pohled na věc?

Foto: Jiří Herman

Oko nad Prahou je dokument, který jsme iniciovali spolu s Olgou Špátovou. Usilujeme o maximální objektivitu, ale změnou celého vývoje se změnilo i vyznění filmu, což není pochopitelně naše vina. S nadhledem nahlížíme na současnou politicko-společenskou situaci, která se vyvinula v našem státě od ruské okupace v roce 1968. Postojem prezidenta Václava Klause, který se ostře vyhranil proti moderní architektuře, se dostáváme k závažnému tématu. Narážíme na neschopnost komunikace vlády s veřejností, (auto)cenzuru v médiích, mocenské zásahy do kultury, absurdnost a uzavřené vnímání světa českou společností skrze tzv. "pivní oponu".

Ve filmu se netajíte svou sympatií. Nepovažujete za sporné, že jako producentka jste zároveň manželkou?
Režisérka Olga Špátová zachycuje názory několika stran sporu, ale jisté je, že morálně podporuje a fandí svému hrdinovi - architektovi Janu Kaplickému a jeho firmě Future Systems, která vyhrála první mezinárodní architektonickou soutěž v České republice. A tento fakt, jak říká sám hlavní protagonista, nikdo nemůže změnit. Stejně jako fakt, že Jan Kaplický je můj muž.

Foto: Ondřej Besperát

Jak dlouho už točíte a jak dlouho ještě chcete točit?
Myšlenka natočit dokumentární film o vzniku Národní knihovny se v mojí hlavě zrodila při vyhlášení výsledků architektonické soutěže v březnu 2007. Olga Špátová se jako režisérka a kameramanka v jedné osobě pustila okamžitě do psaní scénáře a natáčení. Původní záměr - natáčet vlastní realizaci stavby - se po vyjádření magistrátu v čele s primátorem Bémem dramaticky proměnil; nyní točíme dokument s otevřeným koncem.

Není naopak z hlediska tvůrčího vývoj událostí chytlavě dramatický?
Tato země potřebuje novou budovu Národní knihovny a přístup zodpovědných míst k realizaci takto závažného projektu - respektive jeho změna - je víc než překvapivý. Z pohledu diváckého úspěchu může být současný vývoj chytlavý, z pohledu nakládání s kulturním bohatstvím národa je to velmi smutný vývoj. Nicméně stále věřím, že náš film bude na DVD uložen v nové budově Národní knihovny na Letné a bude připomínat strastiplný vývoj dvacet let po sametové revoluci.

Vítěz soutěže: Jan Kaplický a jeho tým Future Systems, Velká Británie
Vítěz soutěže: Jan Kaplický a jeho tým Future Systems, Velká Británie | Foto: repro Aktuálně.cz

Kdo všechno v dokumentu vystupuje?
"Hlavních hrdinů" je celá řada, snažíme se zachytit veškeré klíčové momenty. A tak filmové výpovědi máme od všech osob zúčastněných v této kauze kromě Václava Klause, který nám zatím na naši opakovanou žádost o rozhovor neodpověděl. Jedním z nečekaných zvratů, který jsme natočili, je například rozhovor primátora Pavla Béma s Janem Kaplickým při jejich prvním setkání, kdy se hledala cesta k postavení Národní knihovny. To bylo půl roku od vyhlášení výsledků soutěže.

Jak podle vás celá kauza dopadne?
Jsme silná a inteligentní společnost s nejvyšším procentem čtenářů v celoevropském kontextu, a tak věřím, že se národ sám zaslouží o investici státu do veřejné budovy našeho hlavního města. Poprvé tomu bylo v roce 1851, kdy byla iniciována sbírka Národního divadla. Náš film bude svědkem jedinečného historického okamžiku - poprvé v dějinách našich zemích se má stavět symbol vzdělanosti a demokracie splňující vysoké funkční a estetické požadavky na moderní architekturu. Pevně věřím, že tomu tak bude, ale možná si divák bude muset počkat až na druhý díl filmu.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy