Oko nad Prahou s láskou sleduje Kaplického

Irena Hejdová Irena Hejdová
3. 10. 2008 7:30
Dokument o blobu bude mít premiéru za rok
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Dokument o Janu Kaplickém a jeho blobu právě natáčí režisérka Olga Špátová a manželka slavného architekta Eliška Kaplická.

Autorky začaly loni 28. února, jen několik dní předtím, než Jan Kaplický odhalil svůj návrh nové Národní knihovny. Blob na Letné se ale následně stal celospolečenským tématem, ve kterém diskuse o samu budovu posléze začaly symbolizovat i dávné politické spory.

Chobotnice znovu vyvolala z hlubin dlouholetou vontovskou otázku "Havel, nebo Klaus" a prudké ohlasy jejich spřízněnců. Odtud byl jen kousek k politizaci nové knihovny - a také důvod, proč zúčastnění začali měnit své postoje.

Jako Pavel Bém, který z dřívějšího nadšeného pro přešel k váhavému proti. Podle autorek dokumentu je nejvyhraněnější postavou v tomto dramatu právě pražský primátor.

"Jeho někdejší nadšená slova na adresu Kaplického knihovny se ze dne na den proměnila v její odmítání," píší v explikaci projektu.

Podle původní koncepce měl film sledovat vznik stavby od projektu po výstavbu. "Myslely jsme, že půjde o normální sběrný dokument," říká Kaplická a Špátová dodává: "Když jsme začaly točit, věřily jsme, že vznikne radostný film. Nakonec vzniká spíš politické drama."

Je přinejmenším lidsky pochopitelné, že autorka a manželka nezůstaly mimo a jejich Oko nad Prahou nesleduje ono drama nestranně.

Hodinový snímek v koprodukci České televize a s podporou Státního fondu kinematografie se nakonec vyhraňuje jako obhajoba Kaplického budovy a snahy o její postavení. Sleduje cestu za realizací projektu na Letné a vyptává se i řady dalších aktérů kauzy.

Zahu Hadid a Evu Jiřičnou - architektky a členky mezinárodní poroty, která rozhodla o Kaplického návrhu - doplňuje architekt a herec David Vávra či historik architektury Zdeněk Lukeš.

Foto: Ludvík Hradilek

Vystupují tu zastánci stavby, jako teď už čerstvě odvolaný ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek či exprezident Václav Havel i její odpůrci v čele s Bémem či Milanem Knížákem.

Součástí filmu mají být nejen události související s vývojem projektu a výpovědi, ale i animace a vizualizace budoucnosti - nejen podle Kaplického.

Film by měl být hotov za rok na podzim; ať už kauza blobu dopadne jakkoliv. "Náš plán je ukončit natáčení v dubnu 2009," říkají autorky.

Až poté se s ČT rozhodnou, zda budou usilovat o kinodistribuci plného celovečerního formátu, či zda zůstanou u "televizního" formátu 57 minut. Film by měl mít v České republice premiéru 28. října 2009.

 

Producentka Kaplická: Točíme dokument s otevřeným koncem

Usilujete o objektivní pohled na věc?

Foto: Jiří Herman

Oko nad Prahou je dokument, který jsme iniciovali spolu s Olgou Špátovou. Usilujeme o maximální objektivitu, ale změnou celého vývoje se změnilo i vyznění filmu, což není pochopitelně naše vina. S nadhledem nahlížíme na současnou politicko-společenskou situaci, která se vyvinula v našem státě od ruské okupace v roce 1968. Postojem prezidenta Václava Klause, který se ostře vyhranil proti moderní architektuře, se dostáváme k závažnému tématu. Narážíme na neschopnost komunikace vlády s veřejností, (auto)cenzuru v médiích, mocenské zásahy do kultury, absurdnost a uzavřené vnímání světa českou společností skrze tzv. "pivní oponu".

Ve filmu se netajíte svou sympatií. Nepovažujete za sporné, že jako producentka jste zároveň manželkou?
Režisérka Olga Špátová zachycuje názory několika stran sporu, ale jisté je, že morálně podporuje a fandí svému hrdinovi - architektovi Janu Kaplickému a jeho firmě Future Systems, která vyhrála první mezinárodní architektonickou soutěž v České republice. A tento fakt, jak říká sám hlavní protagonista, nikdo nemůže změnit. Stejně jako fakt, že Jan Kaplický je můj muž.

Foto: Ondřej Besperát

Jak dlouho už točíte a jak dlouho ještě chcete točit?
Myšlenka natočit dokumentární film o vzniku Národní knihovny se v mojí hlavě zrodila při vyhlášení výsledků architektonické soutěže v březnu 2007. Olga Špátová se jako režisérka a kameramanka v jedné osobě pustila okamžitě do psaní scénáře a natáčení. Původní záměr - natáčet vlastní realizaci stavby - se po vyjádření magistrátu v čele s primátorem Bémem dramaticky proměnil; nyní točíme dokument s otevřeným koncem.

Není naopak z hlediska tvůrčího vývoj událostí chytlavě dramatický?
Tato země potřebuje novou budovu Národní knihovny a přístup zodpovědných míst k realizaci takto závažného projektu - respektive jeho změna - je víc než překvapivý. Z pohledu diváckého úspěchu může být současný vývoj chytlavý, z pohledu nakládání s kulturním bohatstvím národa je to velmi smutný vývoj. Nicméně stále věřím, že náš film bude na DVD uložen v nové budově Národní knihovny na Letné a bude připomínat strastiplný vývoj dvacet let po sametové revoluci.

Vítěz soutěže: Jan Kaplický a jeho tým Future Systems, Velká Británie
Vítěz soutěže: Jan Kaplický a jeho tým Future Systems, Velká Británie | Foto: repro Aktuálně.cz

Kdo všechno v dokumentu vystupuje?
"Hlavních hrdinů" je celá řada, snažíme se zachytit veškeré klíčové momenty. A tak filmové výpovědi máme od všech osob zúčastněných v této kauze kromě Václava Klause, který nám zatím na naši opakovanou žádost o rozhovor neodpověděl. Jedním z nečekaných zvratů, který jsme natočili, je například rozhovor primátora Pavla Béma s Janem Kaplickým při jejich prvním setkání, kdy se hledala cesta k postavení Národní knihovny. To bylo půl roku od vyhlášení výsledků soutěže.

Jak podle vás celá kauza dopadne?
Jsme silná a inteligentní společnost s nejvyšším procentem čtenářů v celoevropském kontextu, a tak věřím, že se národ sám zaslouží o investici státu do veřejné budovy našeho hlavního města. Poprvé tomu bylo v roce 1851, kdy byla iniciována sbírka Národního divadla. Náš film bude svědkem jedinečného historického okamžiku - poprvé v dějinách našich zemích se má stavět symbol vzdělanosti a demokracie splňující vysoké funkční a estetické požadavky na moderní architekturu. Pevně věřím, že tomu tak bude, ale možná si divák bude muset počkat až na druhý díl filmu.

 

Právě se děje

před 45 minutami

V Kongu po nehodě autobusu s cisternou převážející benzín uhořelo 33 lidí

V provincii Kwango na západě Konga při střetu autobusu s cisternou převážející pohonné hmoty uhořelo 33 lidí. Cisterna směřovala po jednom z hlavních tahů do metropole Kinshasy, zjistila agentura AFP z policejních zdrojů. Pozůstatky obětí dopravní nehody v pondělí ráno pohřbili.

"V noci ze soboty na neděli uhořelo 33 lidí při velkém požáru způsobeném kolizí rozměrného vozidla přepravujícího pohonné hmoty a přeplněného autobusu," uvedlo vedení místní policie. "Mohli jsme vyzvednout jen lebky, zbytek těl se nepodařilo najít. S úctou jsme je pohřbili dnes ráno," uvedl další policejní zdroj.

Dopravní nehody s četnými oběti na životech jsou v Kongu poměrně časté, na vině je špatný technický stav mnoha vozidel i silnic nebo opilí řidiči, někdy též bez potřebných znalostí. V říjnu 2018 na trase mezi Kinshasou a Matadi taktéž havarovala cisterna, při nehodě tehdy zemřelo 53 lidí. Tragickou bilanci 230 obětí měla nehoda cisterny v roce 2010.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Do Litvy dorazil rekordní počet migrantů, EU přislíbila Vilniusu miliony eur

Představitelé Evropské unie přislíbili Litvě miliony eur na pomoc s řešením migrační krize, z jejíhož rozpoutání pobaltská země obviňuje režim sousedního Běloruska a jeho autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Informovala o tom agentura AP s tím, že do Vilniusu v neděli přicestovala eurokomisařka pro vnitro Ylva Johanssonová. Ve stejný den překročilo hranici mezi Běloruskem a Litvou rekordních 287 migrantů, což je přibližně třikrát více než za celý loňský rok.

"Je to provokace Lukašenkova režimu. Musíme ukázat, že na území EU není volný vstup," prohlásila Johanssonová. "Litva, EU a státy Schengenu musí zabránit ilegálnímu vstupování do této oblasti. Proto my, celá Evropská unie, podporujeme Litvu, aby bránila naší společnou vnější hranici s Běloruskem," prohlásila zástupkyně unijní exekutivy před novináři.

Litevská pohraniční stráž letos zadržela 3832 migrantů, přičemž za celý loňský rok jich bylo 81. Více než dvě třetiny příchozích tvoří podle litevských úřadů Iráčané. Irácké aerolinie zvýšily od tohoto měsíce počet letů z Bagdádu do Minsku ze dvou na čtyři týdně a do běloruské metropole zavádějí spoje z dalších iráckých měst - Basry, Irbílu a Sulajmáníje, napsala AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy