Recenze - Osvědčený mix hudby, tance a příslušně slaboduchých písní o lásce a přátelství vyzkoušel loni první díl úspěšného snímku Let´s Dance i oba díly Muzikálu ze střední.
Jiný není ani nový film Let´s Dance 2, ale poučnější než rozčilování nad kvalitou mládežnických snímků je sledovat, jak Hollwood umí čím dál líp splnit sen sebeujetější cílové skupině, pokud má dost peněz na lístek. Možná se vám to bude hodit i při návštěvě kina bez ratolestí.
| Čtěte více: Recenze Let´s dance: Hříšnej tanec na štrýtu kámo Muzikál ze střední: Pomádu střídá Ken a Barbie ze střední klášterní |
Andie je tím, co časopisy typu CosmoGirl označují jako mladou rebelku. Tedy do odraných hadrů - novým hitem se zdají být vytahané tepláky s ohrnutou nohavicí - navlečenou dívkou, která občas trochu zlobí. Ale místo aby jí za to někdo nařezal, zkrotne jaksi vlastním prozřením a nakonec vyhraje.
Plácá se s partou po ulicích, kde nacvičují společné taneční číslo pro mládežnickou soutěž. Jako vrchol rebelství v metru tančí ve vagonu - a video pak pověsí na YouTube.
Pak jí ale do duše promluví starší bratr - shodou okolností hlavní idol z prvního Let´s Dance - a Andie dojde, že má na víc. Vydá se studovat tanec na snobské Marylandské škole umění a tady se seznámí s dalším "mladým rebelem", bratrem upjatého ředitele školy a famózním tanečníkem Chasem.
Andie ale řeší dilema, zda se věnovat škole, nebo přípravě na soutěž. Mládežníci ji ale vytěsní, proto si s Chasem a dalšími spolužáky zařídí vlastní crew. Podaří se jim porazit drsňáky z ulice?
Film s originálním názvem Step Up opět do českých kin vstupuje pod názvem Let´s Dance, tentokrát s přívažkem Street Dance - kdyby snad někomu nedošlo, že tady se opět bude tančit všude, ale zejména na štrýtu.
Zatímco Muzikál ze střední cílí na popověji zaměřenou část teenagerů, Let´s dance hledá oběti v řadách těch nezávislých, čili navlečených do vytahaných džínů a neforemných triček.
Mladí hiphopeři a hiphoperky dostanou ve značkově ušpiněném a potrhaném balení převázaném teen hiphopovou šňůrkou stejnou instantní stravu, kterou poprvé uvařil už před dvaceti lety jistý Patrick Swayze pro dívky Baby v Hříšném tanci.
Muzikál ze střední a Let´s Dance už ji jen dochutily moderním kořením. Přesto příběh o setkání protikladných postav, o drsnosti ulice a nevinnosti mládí nepostrádá ani pohádkové prvky.
Tepláková princezna Andie musí krom bitky o prince válčit s nevlídnou macechou i zlým princovým bratrem, zatrpklým baleťákem, který novému tanečnímu stylu nepřeje. Naštěstí má hrdinka i stejně modelové a neuvěřitelné spojence - osobního kašpárka s roztomilým kukučem i kamarádku ze staré crew, která jí v pravý čas ukáže správný směr.
Stejně jako v prvním filmu se bílá Andie na ulici politicky korektně pohybuje v partě drsných černochů, ale aby nevinné duše nevyděsila představa rasového sbližování, jsou tu všechny páry rasově nesmíšené.
Ostatně něco jako sex tu vůbec nemá místo - což je další zajímavý rys společný i Muzikálům ze třední. Kde Schwayze řešil problémy kolem kamarádčina potratu, tam se Chase s Andie k prvnímu polibku dopracují až ve finální scéně.
Cool nenucenost, s kterou hrdinové filmem proplouvají, občas vyústí až v hereckou nedbalost. Kdo by se ale něčím tak malicherným zabýval.
Spíš než na předvídatelném - tedy tentokrát spíš hodně přihlouplém - příběhu film logicky sází na propracované choreografie a estetiku hudebních televizí. Dělá to i Let´s dance 2 a nelze mu v těchto momentech upřít jakousi aseptickou sugestivnost, a nejen ve finální scéně v dešti.
Hudba film sice zahlcuje tak, že po dvouhodinovém dunění už může rodičům trpně doprovázejícím drsňácké potomky do kina lézt ušima spíš ven. Útěchou jim může být ujištění, že pak s nimi dětičky půjdou domů dělat úkoly a před spaním jen napíšou o tom filmíku na svůj blogísek.
Let´s Dance 2 Street Dance, (Step Up 2 The Street), USA 2008, scénář Toni Ann Johnson, Karen Barna, režie Jon Chu, hrají Robert Hoffman, Briana Evigan. Will Kemp a další. 100 minut, distribuce SPI: Premiéra 28. února 2008.
