Praha - 1848, 1918, 1938, 1946, 1968 - osmičky české historie připomíná filmový festival Magických osm. Od pátku uvede 12 snímků, které se vztahují k osudovým datům české historie.
"Rok 1918 podobně jako 1848 byl význačným pro formování politické kultury, roky 1938, 1948 a 1968 naopak její devastací. Osmička nechybí ani v letopočtu sametové revoluce," říkají organizátoři přehlídky, která se koná v roce s další osmičkou na konci.
A bude na co se dívat, festival pořádaný šestou městskou částí a kinem Ořechovka uvede i filmy, které běžně nejsou k vidění - ať už pro poněkud nesnesitelné ideologické zabarvení, nebo pro jejich unikátnost.
"Komorní festival nabízí ojedinělou příležitost vidět vedle sebe dokumentární a hrané filmy s étosem vzniku Československa i totalitní kuriozitu a normalizační vymývání mozků," říká spolupracovník kina Ivo Slavík.
Nejstarším uváděným filmem bude Zborov z roku 1938. Na programu jsou i slavné angažované filmy - třeba Výstraha z roku 1953, kterou natočil Miroslav Cikán podle námětu a scénáře tehdejší národní umělkyně Marie Majerové.
Jde o typickou agitku z 50. let o snaze západních zloduchů zastavit pomocí sabotáží provoz ve Stalinových závodech. "Únor znamená však konec jejich nekalých rejdů," raduje se dobový Filmový přehled.
Na programu jsou hned dva snímky od nechvalně proslulého režiséra Vojtěcha Trapla. Během života natočil pouze tři filmy a všechny podobného ražení. Údajně na počátku normalizace napsal hru Pod hvězdným nebem oslavující vpád okupačních vojsk do Československa v roce 1968.
Jejímu zveřejnění prý z taktických důvodů měla zabránit sama sovětská strana, protože se jí nehodilo jitřit české emoce.
Magických osm uvede jeho snímek Vítězný lid z roku 1977 a také agitku s výhrůžným názvem Tobě hrana zvonit nebude z roku 1975. Její hrdinkou je prokurátorka, která chce spravedlnosti dosáhnout i za cenu obětování vlastního manžela.
Krom idelogicky zabarvených snímků festival nabízí i umělečtější počiny - třeba slavné snímky Všichni dobří rodáci, Hvězda zvaná pelyněk a Žert podle námětu Milana Kundery.
Fričova Hvězda zvaná pelyněk z roku 1964 láká na hvězdné obsazení. Jiřina Bohdalová, Jiří Sovák, Radoslav Brzobohatý či Jan Tříska vypráví o vzpouře pluku rakousko-uherské armády v Rumburku na samém konci první světové války.
Dokumentární sekce nabízí film Věry Chytilové Praha - neklidné srdce Evropy, střihový snímek Davida Holuba V srdci Evropy nebo Vachkův dokument Spřízněni volbou, který si uvede sám autor.
Jednotlivé filmy budou uvádět i lektoři z řad historiků a filmových vědců.
Ve středu festival zakončí léta zakázaný francouzský snímek Doznání Costy-Gavrase s Yvesem Montandem a Simone Signoretovou. Film podle knihy Artura Londona předkládá svědectví o monstrprocesu z 50. let.
Na neděli je naplánovaná panelová diskuze Rok 1968 a události, které následovaly. Festival nabídne i pásma dobových týdeníků; výstava ve foyer představí dobový kreslený humor a plakáty.
Vstup na festival je zdarma. Program najdete ZDE