Recenze - Tržba přesahující sto milionů dolarů udělala z komedie Když si Chuck bral Larryho jedno z největších komerčních překvapení letní sezony. A po jednom ze sandlerovských vrcholů v podobě komedie Klik také vzbudila očekávání: že by Adam Sander překročil svůj stín?
Aby bylo jasno, mluvíme o Adamu Sandlerovi, takže spekulujeme-li o překračování nějakého stínu, vždycky dojde na jednoduchý humor, který divákům připomene, jakou legraci zažili o přestávkách na prvním stupni základní školy.
Dostane-li ovšem k ruce solidního hereckého partnera (Jack Nicholson v Kursu sebeovládání) nebo zajímavý námět (jaký by byl v Kliku život na dálkové ovládání), má na to svým osobitým stylem zapůsobit i mimo okruh nejvěrnějších, tedy infantilně cynických fandů.
Jenže Sandler má také (a to častěji) své horší dny. Hasiči Chuck a Larry jsou nejlepší kamarádi, kryjí si denně v práci záda a když Larry jednoho dne zachrání Chuckovi život, ten za to slíbí, že pro Larryho udělá cokoliv.
Larry je vdovec a kvůli byrokratickým překážkám spolu se svými dětmi nedosáhne na pojistku své ženy. Existuje ale možnost, jak se k pojištění dostat - znovu se oženit. Nebo alespoň uzavřít registrované partnerství.
Larry Chucka přesvědčí, aby s ním tuto "formalitu" podstoupil. A vše se zdá být v pořádku, dokud finanční odbor nezačne prověřovat, jestli nejsou některá registrovaná partnerství jen naoko.
Chuck a Larry musí svět přesvědčit, že jsou homosexuálním párem. Ošálit mají nejen sousedy a psychopatického kontrolora městského úřadu, ale i atraktivní blondýnku, do které se Chuck zakouká. Námět pro Sandlera jak dělaný.
Zase tu rozdává inzultace na všechny strany a když přestane s politickou nekorektností, popřípadě fyzickým humorem, zbývá jen bezelstně infantilní legrace z toho, že se muži převléknou za ženy nebo že drsně vypadající obří černoch je vlastně hromádka emocí.
Nevtipné a dávno prošlé gagy sice obtěžují, ale to k Sandlerovi tak nějak patří - ba právě proto ho někdo vyhledává. Film trpí mnohem vážnějšími nedostatky, díky kterým postupně ztratí smysl, směr a nakonec i svůj humor.
Sandler & přátelé se chytají do morálního paradoxu. Film, jehož jediný smysl stojí a padá s jednorozměrným karikováním všech myslitelných skupin od tlouštíků přes gaye a Asiaty po katolíky, se zároveň snaží tvářit, že jeho poselstvím má být tolerance.
A když pak takový film hrdě ukazuje, jak hloupí a povrchní jsou ti, kdo se posmívají druhým, je to jedinečná ukázka pokrytectví. Navíc snímek svazuje ještě další věc: nedůsledná hra s pop-kulturními citacemi a klišé. Jednou je zneužijí pro legraci, jindy si jimi vděčně vypomáhají.
Když se Sander pustí do popkulturních gay-vtípků, bývá na poměry svých možností ještě docela zábavný. Když si utahuje z Jamese Blunta, Wham! nebo Zkrocené hory, je alespoň úsměvný. Jenže ke konci, pod návalem náhle nalezené politické korektnosti, se hranice parodie začínají ztrácet.
Snímek vrcholí u soudu, kde si všichni uvědomí, že být gay není špatné, že porušit zákon se nesmí, ani když jde "o dobrou věc" - a že chlapské kamarádství má často stejnou podobu jako láska, zvláště jde-li o newyorské hasiče.
Postavy dramaticky vstávají a provolávají patetická hesla, proklamace o soudržnosti létají nekontrolovatelně po plátně a vyděšený divák nemá žádnou berličku, aby se mohl pobavit alespoň domněnkou, že jde o parodii.
O to víc zaráží řada hvězdných jmen, která se Sandlerovi upsala. Steve Buscemi je v roli psychopatického vyšetřovatele spíše rozpačitý, těžko říct, proč má něco takového zapotřebí.
To Dan Aykroyd si roličku prostatou stíhaného šéfa hasičů aspoň užil, stejně jako Ving Rhames svého věčně dojatého zabijáckého pořízka.
Jak a v čem se projevil scénáristický vklad Alexandera Payna a Jima Tailora, autorů Bokovky, je záhadou. Stejně jako proč se jeden z nejslabších Sandlerových filmů stal jedním z komerčně nejúspěšnějších.
Když si Chuck bral Larryho (I Now Pronounce You Chuck and Larry), USA 2007. Scénář, Barry Fanaro, Alexander Payne, Jim Taylor, režie Dennis Dugan, hrají Adam Sandler, Kevin James, Jessica Biel, Steve Buscemi a další. 140 minut, distribuce Bontonfilm.
