Jihlava - Za čtrnáct dní odstartuje 13. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Potrvá šest dní od 26. října do 1. listopadu. Původně akce menšího rozsahu se rozrostla na jednu z nejvýznamnějších pravidelných kulturních událostí v Česku. Jednotící myšlenkou letošního ročníku má být „rekonstrukce" - což avizuje i propagační grafika výtvarného Juraje Horvátha.
Festival neláká na velká jména a typické divácké hity, snaží se oslovit především kritičtější skupinu diváků. Zároveň ale dbá na to, aby program byl tematicky atraktivní.
Mimo soutěžní sekce tak například uvede nejdiskutovanější dokumenty poslední doby - O kapitalismu s láskou (Capitalism: Love Story) od Michaela Moorea, snímek s vše říkajícím názvem Maradona by Kusturica (tedy kontroverzní fotbalista očima kontroverzního režiséra) nebo semifinalistu v nominacích na Oscara v kategorii krátkých dokumentů, polský snímek režiséra Bartka Konopky Králík po berlínsku. Ten ukazuje osudy divokých králíků, kteří spokojeně žili v meziprostoru Berlínské zdi až do jejího pádu, kdy se stejně jako Východoevropané museli začít obtížně přizpůsobovat „svobodnému" životu.
Hlavním hostem akce bude dánský dokumentarista, spisovatel a básník Jorgen Leth, jehož čeští diváci znají jako hlavního protagonistu filmu Pět překážek (2005), kde z něj udělal pokusné morče zlomyslný Lars von Trier. Rozsáhlou retrospektivu Lethovi jihlavský festival připravil už v roce 2004.
Dokumentaristu čeká mimo jiné výběr vítěze festivalové sekce Opus Bonum, autorské čtení a komentáře k novým světovým dokumentům. Předpokládá se, že ho přitom neopustí jeho kousavý smysl pro humor. Sám přitom bude jak komentátorem, tak opět testovaným objektem - organizátoři pro něj připravili „pět jihlavských překážek", jejichž podstatu pochopí až přímo na místě (snad to nebude problém s akreditací.)
Hlavní část festivalového programu budou každopádně tvořit čtyři soutěžní sekce. Již zmiňovaná Opus bonum se snaží přinášet ty nejlepší dokumenty ze západních zemí. Jedním z nich by měla být například hodně brutální analýza moderních stravovacích návyků Jídlo, akciová společnost (Food, Inc.) v režii Roberta Kennera. Diváci se dočkají i pokračování známého filmu Yesmeni od Andyho Bichlbauma a Mikea Bonnana, kteří dělají různé recesistické akce na účet velkých korporací.
Sekce Mezi moři se zaměřuje na filmy střední a východní Evropy. Uveden bude například experimentální snímek Dívka a zbraň, v němž rakouský filmař Gustav Deutsch zkoumá, jaká je mediální a percepční podstata filmu a jaká jsou specifika filmové podívané - to vše v návaznosti na slavnou odpověď Jeana-Luca Godarda „co je film" - prý nahé holky a bouchačky…
Sonja Stummererová a Martina Hablesreiter se zase v díle Design jídla zaměřují na mediální a vědecké strategie, které využívají velcí výrobci potravin k nalákání svých zákazníků, a kladou si například otázky „proč jsou rajčata tak červená?".
Jako každý rok se do Jihlavy sjede většina českých dokumentaristů kvůli sekci Česká radost. Letos se do ní dostal dokumentární traktát Lucie Králové o nejvyšší české hoře Pahrbek český či v kinech již uvedený Auto*Mat od Martina Marečka o dopravní situaci v Praze.
Experimentům v dokumentu se věnuje sekce Fascinace. Z širokého výběru stojí letos za pozornost nový snímek Mizející bod japonského autora Kawaguchiho Hajime, který měl již v loňských Fascinacích dva příspěvky. Nebo snímek významného rakouského experimentálního filmaře Dietmara Brehma Oceán, jenž využívá nalezené archivní záběry ze starého pornofilmu natáčeného na břehu oceánu.
Z různorodého nesoutěžního programu bude mít informační hodnotu sekce Maďarské filmové povstání, jež nabídne retrospektivu Studia Bély Balázse, někdejšího útočiště avantgardních či kritických autorů v komunistickém Maďarsku, např. - Béla Tarr, Zoltán Huszárik či András Szirtes. Jde o největší přehlídku této důležité etapy v dějinách (nejen) maďarské kinematografie, která u nás kdy byla pořádána.
Diváci budou moc podniknou i archeologickou výpravu za historií filmových festivalů - v retrospektivě výstavy Film und Foto ve Stuttgartu z roku 1929, kde svá díla představila řada legendárních avantgardních tvůrců jako Man Ray, René Clair, Charles Dekeukelaire či Hans Richter.
Retrospektivní sekce Průhledné bytosti letos nabídne profil výjimečné osobnosti francouzského dokumentu, Georgese Rouquiera, od jehož narození letos uplynulo sto let.
A sekce Průhledná krajina, každý rok navštěvující vybraný dokumentaristicky pozoruhodný region, se letos zaměří na porevoluční kinematografii Kuby s přihlédnutím k tvorbě uznávané filmařky Sáry Gómez - pod titulem Cuba Libre.
Sekce Jak Češi hajlovali zase ukáže, jakou formou se čeští filmaři vyrovnávali s denní realitou Protektorátu Čechy a Morava - zaměří se na co nejširší spektrum únikových či přímo kolaborantských dokumentárních filmů. Představí např. trilogii o práci horníků v režii legendy českého filmu Jiřího Krejčíka nebo dílo usvědčeného kolaboranta a zuřivého antisemity Václava Binovce.
Kromě filmů nabídne i doprovodný program. Filmoví tvůrci, producenti a distributoři se setkají na tradičním East European Forum. Digitální trh dokumentárních filmů East Silver nabídne zahraničním nákupčím přes 200 vybraných filmů ze střední a východní Evropy.
Součástí festivalu budou koncerty, autorská čtení a divadla. Už potřetí se uskuteční také dílna psaní o dokumentárním filmu Média a dokument.
