Recenze - Matt Damon na londýnské premiéře filmu vypověděl válku Jamesi Bondovi. Starého agenta 007 označil za anachronismus, který nemá v moderní době co dělat. A za jeho nástupce označil právě Jasona Bournea - postavu, kterou ztvárnil už ve třetím dílu série o agentovi s amnézií.
Bourne i tady (po filmech Agent bez minulosti a Bourneův mýtus) zvolna odkrývá střípky své minulosti - konečně se dozví, co je zač a co se vlastně stalo s jeho starým životem. Ještě předtím se ale pochopitelně musí poprat se svými nepřáteli: především se zástupcem CIA Noahem Vosenem, který je mu neustále v patách, ať se vrtne do Moskvy, Paříže, Londýna či Maroka.
Možná měl Damon pravdu, že do dnešní doby už se Bond nehodí. Zapomněl ale, že i agent 007 se už zorientoval v čase - v posledním díle se proměnil v citlivého chlapíka s proklatě tvrdými pěstmi, který si dokonce dovolil luxus lásky. Ano, agenti nové doby už nejsou vraždící mašiny, ale lidé z masa a kostí, kteří nejsou nezranitelní a potýkají se i s něčím jako výčitkami svědomí.
Nemají sarkastický nadhled starého Bonda, ale spíš se noří do pochybností a místo moderních technických hraček využívají spíš staré dobré svaly a pohotové reakce. To všechno v dynamickém tempu, kterým blíží se novodobým akčním hrdinům typu hláškaře McClaina ze Smrtonosné pasti.
A tak je vlastně v pořádku, že Matt Damon možná nemá charisma bondovských herců; je to hrdina spíš tragický, věčně podmračený a urputný. Je nicméně na divácích, jestli upřednostní tohoto drsného chlapíka s temnou minulostí nebo žoviálního lamače žen a milovníka martini.
Režie Bourneových dobrodružství se už podruhé ujal Paul Greengrass, průkopník školy britského dramadocu a autor strhujícího Letu číslo 93. Opět tedy paradokumentární styl a zběsilá, neurotická ruční kamera, ale svého hrdinu Greengrass stále drží pevně v rukou. I když finální moralizování o bezhlavém zabíjení si scénáristé i hrdinové mohli odpustit.
Třetí a možná i závěrečný díl bourneovských thrillerů stojí hlavně na několika proklatě rychlých akcích a honičkách. Jako když Bourneovo setkání s novinářem Simonem Rossem skončí zběsilou akcí na nejrušnějším londýnském nádraží Waterloo.
Spojence najde Bourne až v agentce Nicky, s níž se setká při neméně napínavé akci v Madridu a absolvuje s ní i divokou marockou jízdu, při níž čelí neohroženému zabijákovi - ti jsou tu trochu eufemisticky nazýváni "jednatelé."
Bourneovou cestu lemují ještě flashbacky, v nichž se mu vybavují významné okamžiky minulosti. A newyorské finále přinese po sérii nebezpečí, lstí a léček dlouho očekávanou pravdu o Bourneově minulosti.
Podle očekávání ani to Bourneovi vysvobození a úlevu nepřinese. Chytrá zápletka série, která stojí na příběhu agenta, který hledá svou skutečnou (lidskou) identitu, je ale závěrečným odhalením v podstatě vyčerpána.
"Nikdy neříkám nikdy," odpovídá Damon po bondovsku na otázky, jestli by se ještě do role agenta bez minulosti vrátil. "Ale nevím, jestli Bourne ještě má co říct. Nechtěl bych točit film o tom, že ztratil klíčky od auta."
Přesně tak, v nejlepším se má přestat.
Bournevo ultimátum (The Bourne Ultimatum), USA 2007. Scénář Tony Gilroy, režie Paul Greeengrass, hudba John Powell, hrají Matt Damon, Joan Allen, Julia Stiles, Paddy Considine, Brian Cox a další. 111 minut, distribuce Bontonfilm.
