Důvodů, proč byla kinematografie zestátněna, byla řada, včetně těch politických. Velkou roli sehrál celkový příklon československé společnosti k levicovému světonázoru, centralizaci pod státním dozorem navrhoval dokonce i filmový magnát Miloš Havel. Pevnější obrysy začala znárodněná kinematografie dostávat po únoru 1948, kdy vláda zřídila Československý státní film, zahrnující veškeré podnikání v oboru. Do poloviny 50. let podnik prošel řadou reorganizací.
Státní monopol ve filmu oficiálně platil ještě čtyři roky po listopadu 1989, tvůrci na něj ale již nedbali. Prvním soukromým filmem byl Tankový prapor z roku 1991 (a posledním snímkem natočeným ve státním systému Černí baroni, který měl ovšem premiéru až v červnu roku 1992).
Snímky, natočené během éry znárodněné kinematografie, ale dodnes ovlivňují podobu českých filmů. Peníze za jejich vysílání a projekci jsou totiž příjmem Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie.
