New York/Londýn - Po Británii budou zřejmě mít svého moderního televizního Sherlocka i Spojené státy. Zatím ještě není známo, zda ho tvůrci jen víceméně přesadí do současných kulis, nebo budou aktualizovat také styl vyprávění a myšlení i chování slavného detektiva. Nicméně velký ohlas vyvolalo ohlášené obsazení: americká stanice CBS totiž do role doktora Watsona obsadila ženu - herečku Lucy Liu.
Místo Johna Watsona bude tedy Holmesovým druhem Joan Watsonová a je to prý poprvé, co Holmesův pobočník a kronikář změní pohlaví. Hvězda Charlieho andílků a Kill Billa či sexy mrcha ze seriálu Ally McBealová bude v seriálu nazvaném Elementary hrát po boku Johnyho Lee Millera, který byl vybrán do role Holmese.
Emancipovaný Sherlock v New Yorku
Původem britský herec se objevil v Boyleově Trainspottingu jako Sickboy či v americkém seriálu Eli Stone, v páté sérii Dextera byl slizkým hlavním padouchem. Shodou okolností se setkal na divadelním jevišti s britským televizním Holmesem, hercem Benedictem Cumberbatchem. V oslavované londýnské inscenaci Frankenstein režírované Danny Boylem se po večerech střídali v roli vědce a jím stvořeného monstra.
Čtěte také:
Recenze: Sherlock má v genech Indiana Jonese i Bonda
Na ČT dorazil Sherlock Holmes se smartphonem
Záhada ztracené novely Artura C. Doylea je vyřešena
Sama americká televize si však zřejmě nápadem na současného detektiva není zcela jistá. Zatím bude natočen pilotní díl, který má režírovat Michael Cuesta. V květnu pak CBS rozhodne, zda budou reakce dostatečně pozitivní, aby v natáčení pokračovala.
Ze slavné postavy se má v pilotu stát bývalý poradce Scotland Yardu, kterého problémy se závislostí zavedly do léčebny v New Yorku. Poté, co z ní vyjde, stane se konzultantem newyorské policie. Žít bude v Brooklynu s bývalou lékařkou Joan Watsonovou, která přišla o licenci po úmrtí pacienta.
Holmes se smartphonem
Britský Sherlock, s již zmíněným Cumberbatchem v hlavní roli, má za sebou na obrazovkách dvě úspěšné série a potvrzena je třetí. Je zasazený do současného Londýna a kombinuje motivy, narážky a situace z několika holmesovských příběhů. Autorsky za ním stojí Mark Gatiss a Steven Moffat, kteří už předtím spolupracovali jako scenáristé na slavném seriálu Dr. Who.
Oba jsou ctiteli A. C. Doyla, ale na rozdíl od mnoha jiných fanoušků nemají tendenci vidět holmesovskou podstatu ve vnějších rekvizitách, jako je čepice nebo dýmka. Co se jim hodilo, to ponechali, zbytku se zbavili nebo to proměnili v podvratný vtip.
Jejich Sherlock dostává do těla nikotin pomocí náplastí a krimi zpravodajství kontroluje na smartphonu. Obsah SMS se navíc ukazuje jako digitální text rovnou v záběru. Sherlockovo „internetové" myšlení a tempo seriálu jsou na hranici usledovatelnosti.
Doktorem Watsonem je tu Martin Freeman (dublér z Lásky nebeské, Arthur Dent ze Stopařova průvodce či aktuálně před kamerou jako Bilbo Pytlík v připravovaném Hobitovi).
Sebestředný frenetický dětina
Na podobném principu "zdánlivého zneuctění" stojí také dva nedávné akční holmesovské filmy s Robertem Downeym Jr. I tady se vychází z premisy, že Sherlock Holmes nikdy neměl představovat tradiční hodnoty. To, co na něm dnes vnímáme jako staromilské, bylo v době vzniku jednoduše běžné, a sám Holmes byl zjevný asociál; podivín, který naopak představoval opozici vůči většinové společnosti. A jestli se dnes vše zrychlilo a tato kategorie už znamená něco zcela jiného, zákonitě se muselo posunout i zobrazení postavy.
Ve filmech Guye Ritchieho je tak detektiv představen jako vrtošivý sebestředný a frenetický dětina zaujatý kouzelnickými triky a exotickými podivnostmi, který se víc pere a účastní honiček, než aby doma kontemploval při falešné hře na housle. Zároveň si filmy pohrávají s tím, jak „současného" Holmese zachytit pomocí různých zábavních žánrů dneška (ostatně i knižní Holmes byl ve své době hlavně spotřební literatura).
Přestože si zejména britský televizní Sherlock získal diváky i kritiky, holmesovští tradicionalisté pochopitelně reagovali na oznámení americké televize opět značně kriticky. Britský list The Guardian otiskl komentář, podle nějž by nejpříhodnější reakcí bylo plesknout se bezmocně do čela.
"Watson? Žena? Co je to za šílenství? Nezruší to úplně asexuální ambivalentnost postavy Sherlocka? A proč neudělat z Watsona dítě, mimozemšťana nebo rapující kreslené zvířátko?" To by ovšem bylo značné zpoždění, protože již dávno existuje japonský animovaný seriál, kde je Sherlock slídicí pes.
