Wellington - Režisér Peter Jackson hodlá dvoudílnou fantasy ságu Hobbit, která navazuje na jeho trilogii Pán prstenů, natáčet nejen ve 3D, což se vědělo již poměrně dlouho, ale také rychlostí 48 okének za vteřinu. Tím se počet „framů" zdvojnásobí oproti dosavadnímu standardu, jenž se ujal v pozdních 20. létech minulého století.
Pokud se vše potvrdí, Jackson bude spolu s Jamesem Cameronem, který tímto postupem hodlá natáčet pokračování svého Avatara, jedním z technických průkopníků nové vizuální kvality filmů.
Hobbit se začal oficiálně natáčet 20. března. Navíc tak bude pravděpodobně v kinech dříve než Avatar 2 - první půle dvojfilmu již v prosinci 2012; druhý díl pak bude mít premiéru za rok, s Avatarem 2 se počítá až v roce 2014.
Jackson vysvětluje, že 24okénkový film bohužel bývá často neostrý při rychlých pohybech kamery. Podle testů, které si dělal pro Hobita s 48okénkovým snímáním, prý obraz vypadá mnohem „živěji a víc jako skutečnost". Je mnohem ostřejší a hladší - a díky tomu prý bude mnohem méně namáhavé pro oči dívat se na 3D verzi filmu, protože si mozek nebude muset doplňovat tolik informací.
Nostalgický deník
Zatím není známo, o kolik se tím prodraží původně zvažované náklady 500 milionů dolarů za oba díly; ale zdá se, že investoři předem počítají s tím, že půjde o návratnou investici.
Zpočátku se zdálo se, že po megaúspěšném Pánovi prstenů bude Hobit bezproblémovým prodloužením tolkienovké řady. Místo toho však přišla řada komplikací, které postupně ochladily zprvu natěšené a věrné fanoušky.
Jackson tak nyní nevynechává žádnou příležitost, aby se s fanoušky podělil o to, jak probíhají přípravné a natáčecí práce. Zveřejnil už napříkald desetiminutové video, kde se prochází studiem se starými, „lotrovskými" i nově postavenými lokacemi, rozmlouvá s kostyméry a maskéry.
Celý štáb pak byl přítomen slavnostnímu obřadu v duchu maorské tradice. Již Pán prstenů rozvíjel tento typ marketingu - režisérské videodeníky. Zdá se ale, že v případě Hobita bude ještě výrazně posílen faktor nostalgie a návratu po letech.
Film se natáčí ve studiích Stone Street Studios ve Wellingtonu a v exteriérech Zélandu, jehož krajinu si většina fanoušků spojuje se Středozemí. Jak je dnes u vícedílných výpravných projektů obvyklé, oba díly vzniknou najednou.
Nový zákoník a ústupky
Jackson se u projektu původně dlouho vyskytoval na pozici producenta. Loni však nahradil původně najatého Guilerma Del Tora, který na přípravě scénáře a výtvarných návrhů strávil rok a půl, ale kvůli nabitému diáři a neustálým odkladům nakonec od režie ustoupil. Oficiálně se při odsunech a nových termínech mluvilo o úpravách scénáře, náročné výpravě a tricích, neoficiálně o táhnoucích se finančních problémech koprodukčního studia MGM.
Ty nakonec loni na podzim vyřešil řízený bankrot a vstup firmy Spyglass Entertaiment, ale místo uklidnění záhy přišly nové komplikace. Warneři začali naznačovat, že přesunou jeden z nejdražších filmových projektů natáčení do zámoří. Za důvod označili bojkot, který projektu vyhlásily novozélandské filmové odbory. Těm se nelíbilo ošetření pracovních podmínek, minimální mzdy a poplatků z DVD. Obvinění Warnerů odmítli s tím, že studio jen použilo jejich protesty jako záminku pro vylepšení své pozice a nátlak na místní vládu.
Pán prstenů před deseti lety nastartoval novozélandský filmový průmysl a podnítil turistický ruch. Podle ekonomů mohla stát přijít ztráta Hobita až na 1,5 miliardy dolarů. Vláda proto upravila daně i pracovní zákoník a slíbila, že za každý díl vyplatí producentům extra částku. Když už bylo vše kompletně vyřešeno, odsunula start ještě o měsíc Jacksonova operace prasklého žaludečního vředu.
Hobit zpočátku vypadal jako sázka na jistotu. Ale nakonec měli příznivci fantasy i Tolkienova světa hodně důvodů k obavám. Jackson se pohádal se studiem o zisky z DVD s Pánem prstenů, odstoupil z pozice režiséra. Pak začaly ony zmíněné problémy.
Hvězdy i televize
Navíc se během příprav začalo ukazovat, že zájem publika není tak silný. Ostatní fantasy, které se pokoušely navázat na úspěch Pána prstenů, se potýkaly s úbytkem zájmu. Ať šlo o ságu Letopisy Narnie, jejíž tři díly si vedou komerčně stále hůř, tak filmy Eragon nebo Zlatý kompas, které měly rozjet nové úspěšné série.
S narůstajícími problémy bylo také čím dál míň jasné, zda se do stejných rolí vrátí "lotrovští" herci - přičemž účast ikonických tváří je pro úspěch podobných projektů klíčová. Ian Holm rozhodně nemohl hrát mladého hobita Bilbo Pytlíka, protože je mu již 79 let.
Na tuto roli probíhal rozsáhlý konkurz a točilo se kolem něj mnoho spekulací. Nakonec producenti překvapivě a bez humbuku oznámili, že postava připadla britskému herci Martinu Freemanovi známému ze seriálu Kancl, filmové Lásky nebeské či adaptace sci-fi klasiky Stopařův průvodce po galaxii.
Jednou z mála jistot byl návrat Andyho Serkise do úlohy Gluma, respektive hobita Smeagola. Informace o účasti dalších herců pak studio dávkovalo s velkými odstupy a bez reklamy, která by se dala předpokládat.
Postupně byla potvrzena Cate Blanchettová, jež si zopakuje roli elfí královny Galadriel. Nakonec ohlásili producenti i očekávaný návrat ikony - Iana McKellena do úlohy Gandalfa. Další postavy obsadili spíš méně známi herci pracující pro televizi.
Scénář má obsahovat i motivy z dalších Tolkienových knih, Silmarillionu nebo Nedokončených příběhů. To vysvětluje i účast Blanchettové a Orlanda Blooma coby elfa Legolase - jejich postavy se totiž přímo v Hobitovi nevyskytují.
