Recenze - Kouříte? Nadměrně pijete? Nerozumíte si s manželkou? Pak se můžete stát obětí psychopata, který se vám rozhodne vštípit větší úctu k životu. John Kramer (Tobin Bell) alias Jigsaw se podobně jako jiní hororoví maniaci rozhodl stát se vizionářem.
Co má udělat muž ve středních letech, když se dozví, že trpí rakovinou a zbývá mu pár měsíců? Zanechat po sobě nějakou stopu, nejlépe změnit svět k lepšímu.
Když se jmenujete Kanji Watanabe a jste hrdinou filmu Akiry Kurosawy Žít z roku 1952, zařídíte vybudování městského parku. Pokud se jmenujete John Kramer a jste protagonistou série Saw, je třeba postavit nekonečný počet komplikovaných strojů pro terorizování těch, kteří si dostatečně neváží života, a napravit tak jejich zabedněné hlavičky.
Těm, kteří viděli předchozí díly série, je jasné, že popisovat děj nemá valný smysl. Ve všech dílech je prakticky stejný.
Existuje past. V pasti jsou zavření lidé. Mají omezený čas se z pasti dostat, alternativou je smrt. Kazetové pásky jim předkládají stopy s informacemi, které jim mohou pomoci ven. O pastech ví i policie a snaží se je najít, než dojde k nejhoršímu.
Nakonec zjistíme, že to vše vlastně bylo jinak a figurkami v Jigsawově hře byli všichni zúčastnění - i ti, kteří se domnívali, že stojí mimo.
Saw IV je bohužel nejslabším článkem série. První dva díly lze bez výhrady doporučit. Mezi Saw II a III následuje strmý kvalitativní pád a ještě větší je skok mezi Saw III a Saw IV. Uvidíme, co přinesou připravované další dva díly; zatím nic nenasvědčuje, že by se na tom mělo něco změnit.
Problémů má film z produkční společnosti Twisted Pictures (pánové, o tom není sporu) mnoho. První z nich znají scenáristé každého televizního seriálu. Jde o to, jak tvořit pořád dokola stále stejný děj, aby byl zároveň stále jiný.
Existují dva klasické modely: telenovela, ve které je řešení děje neustále odkládáno a příběh se nikdy neuzavře. A pak detektivní model, kde je každá epizoda dramaturgicky celistvým celkem: začínáme znovu od začátku a poručík Colombo zůstává poručíkem, ať vyřeší případů, kolik je mu libo. Máme ho totiž rádi jako poručíka a ne jako ředitele FBI.
Že je hororová série vyčerpaná, poznáte většinou tak, že se přechází od druhého (akčního) k prvnímu (sentimentálnímu) modelu a my se dovídáme nové a nové věci o minulosti vraha, o jeho motivacích, co měl ráno k snídani a zda bude volit Baracka Obamu nebo Hillary Clintonovou
Přesto jsou flashbacky do minulosti současného ředitele FBI tou lepší částí Saw IV zejména díky charismatickému Tobinu Bellovi v hlavní roli. Jak se ale série prodlužuje, přestává být jasné, proč vlastně Jigsaw vraždí.
V předchozích dílech se sadisticky kochal myškami v pasti a tím, jak se z ní snaží dostat. Byl to voyeur a sledovat lidské utrpení mu působilo radost. Vzhledem k tomu, že je už od konce Saw III mrtvý (než zemřel, připravil ehm... nové pasti), je už pro něj tento druh potěšení nemožný.
Druhý problém - výběr obětí přestal být logický. Jigsaw si pro své hrátky volil sobce, násilníky, prostitutky, drogově závislé.
Podobně jako v antických tragédiích to byli lidé, kteří si svůj osud tak trochu zasloužili - a jako diváci jsme mohli psychopatovi (navíc nad hrobem) i částečně fandit. Bylo možné střídavě se identifikovat s oběma stranami. A doufat, že se myšky z pasti dostanou trochu poučené.
Ústředním aktérem hry Saw IV je však policista, jehož provinění je v tom, že se neustále snaží pomáhat ostatním. Slyšíte dobře. Nevím, co k tomu tvůrce vedlo, ale důsledkem je, že smysl Jigsawovy hry je nula, zero, nic, game over. Co si má do života odnést tenhle hrdina?
Jiným problémem je "překvapivý" konec, který se stal očekávaným znakem série. Jako diváci musíme pochopit, že existuje dobrý důvod, proč jsme dvě hodiny pokoušeli složit Rubikovu kostku, když jsme se pak dozvěděli, že jsme vlastně hráli pexeso.
Saw I překvapil tím, že předpokládaný vrah byl další z obětí. Saw II ukázal, že dvě akce, které jsme celou dobu považovali za simultánní, byly ve skutečnosti následné. Saw III konstruoval hru nejen pro oběti, ale i pro jednoho z vrahů. Řešení Saw IV je špatný vtip.
Mohli bychom pokračovat. Skončeme však tím, že Saw IV se nepovedl a že to pravděpodobně bude jen horší a horší.
Pokud se chcete podívat na kvalitní akční horor, zvolte první nebo druhý díl. Tady lze na psychopatovu hru přistoupit a společně s postavami přemýšlet, jestli jsme se i my do této situace nedostali vlastní vinou. U Saw 4 byste do některé z těch pitomých pastí nejraději zavřeli scenáristu a režiséra.
Saw IV, USA 2007. Režie Darren Lynn Bousman, hrají Tobin Bell, Costas Mandylor, Scott Patterson, Betsy Russell a další. 95 minut, distribuce HCE, česká premiéra 26.10. 2007.
