Letošní nadílka animovaných filmů byla bohatá. Na řadu přišla zvířátka z Divočiny i z Lovecké sezony, zvířátka Za plotem, zvířátka z Doby ledové a naposledy velmi vydařená zvířátka Spláchnutá do londýnské kanalizace.
Ale zpívající a stepující tučňáci tu ještě nebyli; i když cosi napověděl loňský úspěch Oscarem oceněného francouzského dokumentu Putování tučňáků.
Takže teď je tu malý tučňák Mumble, zjevný outsider. Na rozdíl od svých soudruhů totiž neumí zpívat a místo toho stepuje. Jeho odlišnost mu ztěžuje život a nakonec vede až k vyloučení z komunity. Stařešinové ho totiž začnou podezírat, že to je právě jeho rozdílnost, která rozzlobila jejich bohy - a ti jim odřízli příděl ryb.
Podívejte se na videoklip ke skladbě Song of the Heart od Prince - k filmu Happy Feet
Naštěstí se Mumble potká s přátelskými tučňáky jiného druhu, kterým jeho handiap nevadí. S nimi si pak jde pro radu k jejich guru Lovelaceovi a všichni společně se vydají za zpěvu pop songů přes zemi rypoušů sloních za lidmi, strůjci rybího nedostatku. Tady Mumblovi přijde vhod stepování, které zachrání jeho druh před vyhynutím.
"Proč nám berete ryby? Takhle nás přece zabijete!" křičí malý Mumble na lidské nepřátele. Snad tím tvůrci v dětech chtěli vyvolat pocity viny, nebo z nich dokonce udělat vegetariány. A tady končí veškerá zábava. Už tak dost ohrané téma se začne měnit v moralitu.
Následuje totiž hororová černobílá a hraná pasáž - s hysterickými výkřiky typu Narušujeme jim potravní řetězec. Vše vrcholí varovnými záběry na planetu Zemi.
Nic proti výchově, ale tučňákům při ní oproti všem jmenovaným animovaným snímkům chybí snadnější servírování - víc hravosti, humoru a nadsázky. Happy Feet hraje spíše na vážnější notu, dokonce z dětí občas dělá spíš malé a tupé hňupy.
Závažnost poselství mají vyvážit cukrkandlově roztomilá zvířátka, jen jen vkročit z plátna v podobě šetřičů přímo do mobilních telefonů. To je asi kromě nadcházejících Vánoc i důvod, proč film v amerických kinech pokořil i Jamese Bonda.
Dojem nevylepší ani skvělé, až fotorealisticky vyvedené prostředí: film za 100 milionů dolarů je po technologické stránce úžasný, je tu téměř rozeznatelná každá kapka vody a každá sněhová vločka.
Ale na vyrovnání skóre to nestačí, i když se okolo malého ekologa Mumbla a vážných hrdinů odehrávají pro odlehčení velkolepé davové scény, kde stovky tučňáků surreálně a synchronně křepčí na rytmus populárních písní. Navíc jsou od sebe všichni ti frakouni pramálo rozeznatelní.
U nás ještě přičtěme, že film jde do kin s nepříliš vydařeným, téměř šišlajícím českým dabingem. Takže rodiče, kteří by jinak mohli ocenit alespoň hlasy Elijaha Wooda, Nicole Kidmanové či Robina Williamse, jsou tentokrát odsouzeni k roli zásobovačů popcornem a vysvětlovačů méně pochopitelných částí příběhu. Nehledě na to, že se jim za lístek může dostat kategorické žádosti, že potomek letos k Vánocům rybu rozhodně nechce.
Happy Feet (Happy Feet), Austrálie, USA 2006. Scénář George Miller, John Collee, Judy Morrisová, Warren Coleman, režie George Miller, hudba John Powell. 87 minut, distribuce Warner Bros.
