Nauka o snech vypráví příběh mladíka Stéphana, který se vrací z jižní Ameriky do Francie. Začne pracovat v nakladatelství, které se specializuje na kalendáře. Nesmyslná robota ho očividně ubíjí, o čemž vypovídají i jeho divoké sny, které se zpravidla odehrávají právě v jeho šedavé kanceláři s pulzujícím městem za okny a bláznivými kolegy uvnitř.
Jenže pak Stéphane (Gael García Bernal) pozná svou sousedku Stéphanie (Charlotte Gainsbourgová) - a nejen jejich jména naznačují, že ti dva k sobě mají blízko. Ale jak už to bývá, nemohou se na své lásce úplně dohodnout.
Ovšem jen ve skutečnosti; ve snech to jde jako po másle. Všechny scény ze Stéphanova reálného života se mu totiž před očima přetvářejí do výstupů v jeho fiktivní TV Stéphane. Mezi nejpůsobivější patří scény, kdy radí, jak si své sny uvařit; jako v jakési šílené Prima vařečce.
Infobox
Gondry prostě namíchal jiskřivý filmový halucinogen. Mluví se tu anglicky, francouzsky i španělsky, útočí tu zuřivý holicí strojek i švankmajerovské potvůrky. Policajt hraje na klavír jako virtuóz a Stéphane ve fialovém medvědím oblečku válí na bicí.
Občas to působí, jako by film natočilo malé dítě, které sem vsunulo všechno, co mu imaginace přinesla. Stéphane ostatně pořád bydlí ve svém dětském pokoji plném důmyslných dětských vynálezů a dalších obskurních předmětů, za což se před Stéphanií pochopitelně stydí.
Jednou tu Gondry odituje Godardovo U konce s dechem, mezitím Stéphane maluje svůj kalendář o katastrofách a vyrábí Stéphanii běhajícího plyšového koníka.
I díky vizuální poetičnosti se nabízí srovnání s Věčným svitem. Navíc oba filmy jsou do jisté míry o tomtéž: o sympatickém mladíkovi, který v bludišti své fantazie i mimo ni usiluje o dívku svého srdce. A pořád se to nějak zamotává, už jen proto, že realita a sen často splývají v jedno.
Zatímco Věčný svit neposkvrněné mysli napsal Gondry ve spolupráci s kongeniálním Charliem Kaufmanem, Nauku o snech už vytvořil sám. A výsledek je chaotičtější, infantilnější a nelogičtější - jestli lze o Gondryho filmech říct, že jsou logické.
To není hodnocení kvality, ovšem zároveň je Nauka o snech i vachrlatější: působí sice autentičtěji, ale také nahodileji a nesystémověji.
Naopak společné je to, že Gondry natočil další snímek pro věčné snílky, tajné romantiky i všechny ostatní ztracené duše, které určitě hned po jeho skončení určitě uposlechnou autorovu výzvu: "Doufám, že můj film lidi inspiruje natolik, aby po příchodu domů vzali do rukou nůžky a čtvrtku a vytvořili si svůj vlastní příběh." Tak do toho...
Nauka o snech (Science of Sleep), Francie 2005. Scénář a režie Michel Gondry, producent George Bermann, kamera Jean-Louis Bompoint, střih Juliette Welfling, hrají Gael García Bernal, Charlotte Gainsbourgová, Alain Chabat, Miou Miou a další. 105 minut, distribuce Falcon (vlastník práv HCE).
