Los Angeles - Chmurné předpovědi, že si James Cameron se svou megalomanskou sci-fi Avatar ukousnul příliš velké sousto a tentokrát se mu jeho již několikátý "nejdražší film všech dob" nezaplatí, se tento víkend ukázaly jako mylné.
Nejdražší byl kdysi jeho Terminátor 2: Den zúčtování (rok výroby 1991, náklady 100 milionů dolarů) i Titanic (rok výroby 1997, odhady nákladů se pohybují mezi 200-280 miliony). U Avatara sice nikdy nebyly oficiálně zveřejněny všechny náklady, ale odhaduje se, že produkce, propagace a výroba kopií vyšla téměř na půl miliardy dolarů (u samotné produkce odhady kolísají mezi 200 a 300 miliony).
| Čtěte také: Vyprodaný Avatar přenechal diváky Sherlocku Holmesovi 2009: Rok upírů, robotů, katastrof i zkoumání zla Recenze: Avatar je film, který pár let nikdo nepředčí |
K tomu, aby se film zaplatil v kinech, pak potřeboval utržit nejméně miliardu dolarů, protože polovinu ceny lístků si berou kinaři. Vzhledem k tomu, že hranici jedné miliardy dolarů dosud v dějinách překonaly jen čtyři filmy, byly šance velice nízké.
Hranice miliardy během pouhých tří víkendů
Avatar navíc šel do boje výrazně znevýhodněn. Nevychází z žádné slavné knižní, komiksové nebo televizní předlohy, ani nebyl nikdy předtím atrakcí v zábavních parcích. Předchozí miliardové snímky, Titanic, Pán prstenů: Návrat krále, Piráti z Karibiku: Truhla mrtvého muže a Temný rytíř tuto výhodu měly; k miliardě se blíží i některé díly Harryho Pottera.
Reklamní kampaň Avatara, přestože do ní bylo investováno hodně prostředků, byla navíc relativně krátká, a tak se název filmu nestačil uhnízdit v paměti potenciálního publika. Studio Fox se dokonce film snažilo propagovat jako bezejmennou rodinnou zábavu a jméno režiséra ani jeho Vetřelce a Terminátory vůbec nepřipomínat.
Cameronovi se však již téměř podařilo zopakovat zázrak, jakým byl i jeho předchozí Titanic - i ten měl zprvu punc předraženého a očekávaného propadáku, nicméně dnes kraluje žebříčku nejúspěšnějších filmů všech dob s celkovou sumou 1, 84 miliardy dolarů. Druhé místo má třetí díl Pána prstenů s 1 miliardou a 119 miliony, jež se mu podařilo nastřádat celosvětově za 24 týdnů.
Tento údaj je důležitý, protože Avatar hranici miliardy dolarů překonal během pouhých tří víkendů, respektive během 17 dnů. Momentálně má na kontě 1 miliardu a 18 milionů dolarů (352 milionů v USA a ďábelských 666 milionů ve zbytku světa). Přeskočil Temného rytíře (miliarda a dva miliony z kin) a je již předem jasné, že překoná jak Piráty z Karibiku, tak Pána prstenů a bude přinejmenším druhý nejúspěšnější film všech dob.
Lidé v době krize chodí častěji do kina
Vedle toho se pak ztrácí i různé jiné menší rekordy. Například že Avatar je nejúspěšnější film, jaký běžel v USA během Nového roku - doposud to byla komedie Jeho fotr, to je lotr (pokračování snímku Fotr je lotr - Meet the Parents), která v roce 2004 v premiérovém novoročním víkendu utržila 41, 7 milionu dolarů. Avatar sice neměl nejlepší start, jen přes 70 milionů oproti dvojnásobku u ostatních miliardářů s výjimkou Titaniku. Ale jeho tržby zase neklesají - ještě za třetí víkend měl 68, 3 milionu.
Díky Cameronovu hitu Hollywood dokonce poprvé v historii překonal celoroční tržby 10 miliard dolarů. K nim se naposledy přiblížil v roce 2007 s 9,7 miliardy, Avatar ovšem letošní, již tak dobrou bilanci zvýšil na 10, 6 miliardy. Z jistého úhlu pohledu se to dá interpretovat jako příznak toho, že lidé v době krize chodí častěji do kina.
Studio Fox, které film distribuuje, je pochopitelně nadšené. "Je jak utržený nákladní vlak. Prostě pořád vydělává. Děje se asi tohle: Všichni chtějí vidět Avatara aspoň jednou. I ti, co normálně do kina nechodí. Slyšeli o něm a říkají si: To musím vidět. A pak na něj jdou vícekrát," říká zástupce studia Fox Bert Livigston, jenž se stará o celosvětovou distribuci.
Avatar rozptýlil veškeré obavy, že se nevyplatí investovat do systémů 3D projekcí, jež pro kinematografii představují podobný technologický skok jako přechod na zvuk (přelom 20. a 30. let), barvu (30. léta), širokoúhlé formáty (50. léta) či stereofonní zvuk (přelom 70. a 80. let).
Nikoli efekty, ale nové univerzum
Již teď je víceméně jasné, že Avatar uzme na Oscarech několik sošek v technických kategoriích. Rozhodně nebude dominovat tak jako před lety Titanic, ale celý jeho koncept radikálně redefinuje to, co chápeme jako "speciální efekty".
Efekty obvykle totiž myslíme pouze určité technické dodělávky k jakémusi pevnému, reálně natočenému základu. Avatar je ovšem film, který vznikal přímo uvnitř speciálního počítačového enginu a "fyzická herecká akce v reálném prostředí" je u něj v naprosté menšině.
Většina obrazů je zkrátka úplně uměle vygenerovaná a vede to často i k tomu, že někteří diváci si neuvědomují, že některé obrazy neobsahují ani stopu reálných objektů, které mají zobrazovat, a že jde jednoduše o úplně "nové universum".
Druhou zvláštností je to, že Avatar jde zcela proti dnešnímu proudu drahých blockbusterů, které na své speciální efekty upozorňují a potlačují tak příběh a vyprávění. Avatar naopak pomocí nových technologických vymožeností - jež nelze nazývat jednoduše "efekty" a již vůbec ne "atrakce" - zapojuje diváky hlouběji do vyprávění.
V Avatarovi téměř nenajdeme záběr, který by sloužil pouze k demonstraci vymožeností nové technologie a tempo vyprávění se nepřerušuje; naopak veškerá šíře plátna, hloubka prostoru a ostrost plánů slouží ke vtažení diváka dovnitř nového neznámého světa.
