Režisér Garbriel Range tvrdí, že se "skrze budoucnost dívá na přítomnost". Ve svém snímku, který kombinuje fakta, domněnky i úplnou fikci, nechává zastřelit současného prezidenta George Bushe.
Kulka ho měla (nebo má) zasáhnout v roce 2007 po skončení bussiness fóra v Chicagu a policie z atentátu obvinila Syřana Jamala Abu Zirkiho. Premiéru měl film před měsícem v Torontu a vyvolal pozdvižení.
Bílý dům nechtěl devadesátiminutový snímek komentovat, sítě amerických kin ale postoj vyjádřily za ně. O Smrt prezidenta nestojí.
"Myslíme si, že je nevhodné ztvárňovat atentát na současného prezidenta - bez ohledu na jeho politickou příslušnost," říká Mike Campbell, šéf Regal Entertainment Group, která je největší americkou kinospolečnosti.
Stejně tak se k Smrti prezidenta staví kalifornská kina sdružená v Century Theatres nebo síti Cinemark USA z Texasu. "Prostě jsme se tenhle film rozhodli ignorovat," říká Terrell Falk z Cinemarku.
Poslední slovo ještě neřekli zástupci National Amusements, jenž spadá pod mediální konglomerát Viacom. "Naše filmové oddělení o Smrti prezidenta uvažuje, vždyť jsme už v minulosti několik kontroverzních snímků uvedli," tvrdí Wanda Whistonová.
Společnost Newmarket Films, jež film koupila do zámořské distribuce, zatím zůstává v klidu. Na premiéru plánovanou 27. října, tedy jen pár dní před listopadovými volbami do Kongresu a části Senátu, má zamluveno sedm set pláten. A spoléhá, že až film uspěje tam, přestanou se mu bránit další kina.
Někteří komentátoři Smrt prezidenta staví vedle Fahrenhaitu 9/11 Michaela Moorea. Jeho snímek, který obviňoval prezidenta Bushe ze spolupráce s rodinou bin Ladinů a přiřkl mu vinu za atentáty na dvojčata v New Yorku, dostal stop od společnosti Disney.
Ta ho odůvodnila tak, že se nechce podílet na politické partyzánštině a dává přednost rodinným snímkům. Fahrenheit 9/11 si cestu do kin našel a vydělal víc než čtvrt miliardy dolarů.
